428
Boh. 332 (camomilla) = Wiesb. 357 =
Mam. A 15" — Rstl, Drk. 178b 1, 191Y
ald., nyni — anthemis Jg. Kt. (Ziy:
obyć. Matricaria chumomilla).
roba f. — abra 1734 roba AB (rym man-
żelka) == Boh. 523 (var. robi) := Slov.
Treb. 14 (obra, omylem) atd.; snad
biblického původu.
robé nt. — garcio (fr garçon) 1760 robie
AB : Veles. = Lact. aid.
abra v. roba.
vobenie v. porobenie |
robizna f. = garcia 1760 robizna AB (rým
má) ald. Srovn. sobě.
robota t. = servitus 2253 robota AB ald.
robotnik m. -- empticius 988 robotnyk
ABG (rým dědinník).
-rocánek v. obročánek
-ročna v. náročna, úročna
ročník v. ûroënik
-ročstvie v. proročstvie
rod m. - genus 51 Rod AC. Boh. 519
++ Wiesb. 591 ald.
Sroun. narod, nerod, porod(y), prirod,
urod
-roda v. pfiroda, obroda, neroda,
úroda, zároda
r(dcé m. — parens 1776 rodczye (B: Rod- |
cze A) ald.; srovn. svrchniemu ruodczy
parenti GL. hymn. Vid. 57%; pak za-
miklo; za lo rodič.
rodek v. prirodek
roden m. — partuita 328 roden AB (rým
okken) ,„monstrosi homines”;
spojováno s partus = rod.
rodička f. = cognata 1740 rodiczka AB
(rým żenima) ald.
= amita Boh. 514 rodyczka
rodzyczka dzal.): Klavel teta.
rodičstvie nt. — prosapia 1738 rodycz-
stvie (A: B rodyczstwo proti vým;
rým pokolenie)
vodičstvo v. rodiéstvie
-rodum v. zrodim
rodina f. — cognacia 1728 rodyna AB
(rým svatba) — Veleš. atd.
= parentela Boh. 522 rodyna
rodzyna dial.); Klaret nemá.
roditel m. — generator 1766 roditel AB
ald.; pozdłji = parens.
vodili v. rozenie
(rodizna f. — articulus Vokab. 75 rodyzna
„de grammatica".
(var.
neuméle |
(var. |
roba — rocbovét.
[rodiznavé adj. nt. = articulaÇre) Vokab.
73 rodyznaue (var. rozdyznawe omy-
lem) „de grammatica'' --- neumêlé.
[rodlik i. -: genitivus Vokab. 44 rodlyk
(var. gedlyk chybnZ) ,,de grammatica".
rodne v. rodné
rodnć f. proles 1761 AB rodnye: : rodne
Vele&. -vodni v. zrodni
rodný v. přírodný
vodohlása v. vodohlása
rodovánky v. radovánky
roh m. — cornu 474 roh (rým tvaroh) atd.
— cornua Boh. 159 rohy — Wiesb. 759
ald.; léz slè. rôh.
Srovn. Iščiroh.
| roháč m. = cornutus 1206 rohacz ~~ Zid.
rkp. Jg. atd.
-- orestrum Boh 210 rohacz (,,ver-
mis") — Wiesb. 1279 Veleś. (orestris
ruhacz, omylem) ald.; za to Klaret
rohák v. /.
rohák m.: :orestrum 577 rohak (rym
pstrohák) „vermis“; kontext červ, ží-
žala, hmyza, rohák, pstrohák, mrave-
nec. Utcofeno pvo vým; ostatní lexty
mají správné roháč.
-vohat v. ost¥irohat
rohlas? - roscrola 539 Rohlas ,, bestia”
(rohláš?).
rohláš v. rohlas
rohlíček m. torpa 1815 rohliczek AB
(kontext obéd, rohlitek, ákruch...) =
Vele&, — Wiesb. 1437 atd.
rohocil m. = melancoriphus ( :- ueŻayć-
gvgpoc) 282 rohoczil AB (rym větrožil)
„volatilia campestria", Georges
Schwarzkopf, eine Art Schnepfen.
rohoż
| vohoz v. rohož-
| rohoze f. — cirpus 919 rohozie ABGTrial.
= Boh. 365 (ver. rohorzye dial.) atd.
(kontext cievka, tása, rohoZ$, rokosie,
déhyl. .). Srovn. cirpus rokos Mam. A 18"
— matta 1930 rohozíe (vym ložišče) =
Boh. 636 rohorzye — Wiesb. 894 ro-
hozie atd.; kontext hûné, rohoŻć, cicha...
| Svovn. rokosie. Georges scirpus — die
Binse.
roch m. — rochus 2122 roch AB aid.
(figura šachovní, nyní věž; střlat. rocca,
| rocha — castellum Matzen.).
[rochovët ? = pyramidus Vokab. 248 ro-
| chowyet „de geometria".
vohoY- v
