374
osobne v neosobné
osočenie nt. = emulamen (A : B emula-
cio, opravow) 1569 ossoczenye AB ad.
osoëili v. osocenie
osolur? — ibidrus 537 osolurz ,,de bes-
tiis"
osrdie nt. — precordia 1304 osrdie AB =
Boh. 456 (var. hosrdye a ossrdzye, dial.)
Wiesb. 472 : : Veleś. : : wosrdij
Lact. D II"a aid. O$SES U. oses
0SSESOS v. os
osl- v. vošč-
ost f. acus 747 ost ABC (kontext ost,
uzel, btiemë, podkrajie, chmelinie)
ostadnec !m. — arbadus (A * arbalus В)
667 ostadnecz AB (75m sluncec) ,,plan-
tae speciales''; snad m. osladnec:
ostók m. = superator 1202 ostak (kontext
zubák, osták, hosták); utvoreno asi ne-
umêle o ' ostâti - : superarc.
oslalý v. zóstalý
ostarec m. = antrus 1773 ostarecz (A : B
ostarek op*avou) , de progenie"; Pův.
ostarek proměnil Klaret podle soused-
nich popovec, sebranec, muichovec
v ostarec; dial. ostarek : : nepodaïilé
zvíře, dité atp.; sroun. ma př. (děvče)
neni neż jakejsi vostarek 1634 Kat.
z Zevottna, II, 23; (řádná ženská) žádní
bezkošilatá a žádný ostarek Lid. No-
vimy, 1919, 13. 1V., feuil., 2b ald.
ostarek v. ostarec
[ostaruzny adj. — decrepitus Boh. 505
ostaruzny = Wiesb. 562 : wostaruż-
ny Lact. Jg. atd. (Klaret pralemetie).
ostatek m. — residuum 92147 ostatek
(rym drobet) cid.
ostav m. — tropheus 1538 ostaw AB —
překlad neobratný.
ostěh v. ostěha
ostěha f.— limbus 1886 ostyeha AB
(kontext ostěha, přípasie, šed) = ostýha
VeleS. = ostyeh Boh. 576 (var. ostyech)
ald. Limbus :- okrajek, pásek; slovo
Patrně souvist se steh
osten m. = stimulus 2131 osten AB atd.
ostenec v. ostnec
oslih- v. ostéh-
ostiny v. voëtiny
oslkvo v. oškrd
ostnec m. — pluma 2414 stnecz (A omylem
m. ostnec; metvum зада .'! 5; B ostenecz
též mylně; rým husinec).
osočenie — ostrovídč.
ostoj m. = ator 1102 ostoy (kontext Cist-
nář, kamenář, stvenář, ostoj, čivodař
ald.). Vzato palrně obecně slovanské os.
jméno Ostoj za appellativum,
ostřě nt. smaragdus 146 ostrzic AB
„lapidcs” (Jg. êle ostïie).
ostřeb- v. otřeb-
ostfec m. == acer 1259 ostrzecz (A : rým
tvofec; G ostry opravou): RVodn.
53a; klarelovsky ostrec m. ostry.
ostfehat m. — custos 1022 Ostrzehacz;
mini se kostelnik; a tak ještě 1531 ve
Vocab. quinque line., IV, 46 (Jg. IT.
992a)
osireń? m. — damnus 426 ostrzen (B: A
titrzen, proli metri) ,,piscis". V. tvtren.
os fe$ v. ostfie&
ostfie$ m. — carex 300 ostrziess ABG
(rým ktivonoscc; ,, volatilia campestria"
= Fysiol. 421 mg. = Boh. 108 (var.
ostrzez dial) = Wiesb. 684 afd., ni.
mylnou analogit ostříž; s/č. ostřieš, G1.
ostfeše, odtud asi též nč. hastroš.
ostfirohat ra. — monocra (asi uovouépo;)
433 Ostrzirohat AB „,clauda monstra.
ostfiZko m. — tonsor 2656 ostrzizko (kon-
text: holić, hreben, ostfiżko).
ostroha f. — calx 1298 ostroha (A : ostroz-
na B proti metru) Boh. 463 (var.
ostruha dial.); míní se pata, překlad
netvefny; srovn. calx ostrozyna Mam. A
19"; mě. ostruha.
calcar Boh. 786 ostroha a/d. (v Kla-
velovi příslušný verš schází)
ostronos m. = irnus 1212 ostronoss AB
atd.; 16% v stě. přísl.
ostropsie nt. — grossul 835 ostropsie
(rn kojilj&), ,, herba ignota/'; srovn. sic.
ostropes, ostropezd afp.
ostrost f. — acies 1535 ostrost atd.
oatrov m. — insula 106 ostrow = Boh.
146 (var. hostrow dial.) Wiesb. 736
= Lact. M I'a (wostrow) aid.
ostrovid m. — basiliscus 552 ostrovid
ABE =- Boh. 208 =: Wiesb. 803 =
Veles, Mam F 86"a atd. Ujalo se;
Gesta BY. 6 a: basiliscus nebo ostrovid,
avšak jest nejlépe řéci morovid, že zra-
kem moří Jg.; linx vostroviu Lact, ald,
ostrovidé nl. — basiliscio 554 ostrowidie
(rym hâdé)
ostrożin- v. ostrużin-
ostrożna v. ostroha
