364
obočie nt. = supercilia Boh. 406 oboczye |
— Vele&. obuoczye ald.
= palpebra v. viećce.
obójček m. = coligar 1907 oboyczek
(A:B obogek) (rym tienek) ,vestis”,
lhnec atp. Srovn. obojek.
obojek m. — collibar 2156 obogek AB
Trial. (rým nákolenek) aid. ,,de armis",
náhrdelník.
— columber Boh. 590 oboyek — Wiesb.
661 (oboyczek) aid.
obojezd v. objézd
obora f. — ortoferale 623 obora ABCG
= Boh. 238 = Wiesb. 246 - : Slov.
Třeb. 12 atd.
obr m. = Gigas 928 obr (vým Bavor) :=
Boh. 373 :: Lact. K IV"a (wobr) aid.
Mohlo by se zdáti podle vymu 'Bavor',
že text mél püvodné ober; nent to jisto;
metrum však dokazuje, že bylo obr jedno-
slabićnś, jak to ještě pro vok 1833 do-
svědčuje = graminoltika J]. Nejedlého
(Gramm. 5 : obr nur einsilbig)
obrácenie nt.: conversio Vokab. 198
obraczenye („de loyca'') --- termín
lo? ck.
Conversio (S. Pauli» 2397 na obra-
czenie (rým nastolovâänie); mini se svd-
lek 'obrácení sv. Pavla' dne 26. ledna.
obrarzha v. obrázka
obrana f. — munimentum 2119 obrana
AB ald.
obráncé m. — defensor 1103 obrancze
(rym hádc&) aid.
obrat m. = tropus 1489 obrat (rým
mokrost); éasem zobecnélo.
obraz m. — imago 45 obraz — Boh. 18
(= Pror. Izai. XLIV, 13) aid.
— simulacrum Boh. 715 obraz =Wiesb.
972 aid. (Klavet obrazek) V. ob áZka.
obraza v.
okrasa |
obrázek m. — simulacrum 2345 obrazek
AB Veleś. aid.
obrázka v. obrážka |
obrazník m. — monetarius Boh. 896 (var.
obrzaznyk); v Klaretovi za lo pienaraz-
nyk; jinak stě. obrazník, zvláště v biblí
nummularius, monetarius.
= ymaginator 2608 obraznik
ste. obycejnE : malíř
obrdzka f. = reflexus 1375 obrazka (A
obrazk, nedopsdnim; B obraczka, obraz-
ka) — Vele3. obrazka; sruun. obrazka
ald.;
obofie — obruć.
obiectum Mam. A 30Y aid. Stran ndzori:
sroun. „dobić česky slove 'obraz'...,
aby mysl svń obrazć oń vzdvihl ji a
pfichyli] k té véci, již obraz znamená.“
Hus, Spisy, Evb. I, 75.
óbré nt. — Gigacio 947 obrzye (rym člo-
viel); zaniklo.
| obřéčtan m. = ornus 645 obrzecztan (A,
žádá melrum, rým balšám, BC brzyecz-
tan proti metru), mint se ovšem biččtan
(.„plantae speciales"), ale jeżło Klaret
md bréétan — edera 785, zde po svém
způsobu pozměňuje formu předvážkou
o-, jako jinde; srovn. o-.
obřeza v. chřieda
обгёхаё га. = occax 1141 obrzezacz (A:
B obrzacz, obzracz). Georges: occa
brany, occator = kdo vláčí brana-
mi; „aniklo.
[obrézánie nt. precisio Vokab. 180
Obrzezanye (,de rethorica") — me-
1uuclé.
obiézovánie nt. Circumcisus (misto
Circumcisio, pro metrum) 2391 obrzie-
zovanye (vým: mladenie); míní se svá-
lek 'Obřezání Páně' 1. ledna.
obíéc(ov)ati v. obféz(ov)énie
obrna f.— letargus (A: letargar В;
z Andaoyia) 1691 obrna AB (metrum
žádá dvojslabičnost 1L O), ujalo se obecně.
obročánek — annicas (B: animus A; jedno
k anniculus : : roční, druhé k bimus =
dvouletý) 410 obroczanck (rým oplcza-
nek) AB „piscis“ — lvofení neumelé.
obroda {. = fertilitas 1587 obroda AB
(rým úroda) = Veles. = Synon. ( CM.
1877, 637) atd.
obrok m. = prebe(n)dium 1060 obrok
ABG (rým dobrok) — míní se důchody,
zejména duchovních.
obrtel v. obrtlík
obrtlek m. — vertinella 2078 obrtlek
(A; rým kotnicek; B obrtel profi rymu)
Wiesb. 1389 (obrtel) = Veleś. (o-
brtlyk) aźd.; ne. obrtlik.
obrtlik v. obrtlek
obruba f. — lacinia 2579 obruba (Georges:
lacinia — Fetzen, Zipfel, Streifen)
Wiesb. 80 (lacuna, asi omylem).
obrubie v. ohlubné
obrué f. — tigra 2037 Obrucz AB (obrutz
Trial) — Boh. 698, 885 (lento verš je
snad jen inlevpolace pozdější) = Wiesb.
