336
metrum; malinik
415, 64"; zanihlo.
misto malinik, pro
melapus RVodń.
srovn. maliné.
malina f. — pinella 898 Malyna Ag.
Mam. A 32Y — malinij pinella RVodi.
42" 50 b 2 x) = pinea nulini
Rstl. Drk. 180"a. atd.
maliné f. = malinye 670 elopus AB (rym
sošně) = mnualinij olopus RVodü. 42"
(omylem m.-ie — malcnie olopus Veles.
(indsto malinie omylem) = olopus Rstl.
Drk. 180*b. Jest u Klareia o seznamu
plante speciales (kdežto „maliny“ jsou
správně v oddílu fraga) a plod tohoto |
stromu jest, jak náleží, uveden jako ma- |
lik (z maliník) v oddíle „arbuta“ jako
‘melopus’. ‘Melopus’ (v. Georges, meto- |
pion) byl asi ajricky stron: gumovy a
podle toho by i zde misto elovus mělo
býti melopus; ale, jak doklody ukazujt,
yuzné elopus-melopus jevl své veflexy
ve všech opisech, bylo tedy patvně již
v orig. Omyl vznikl asi zkratkou před-
choztho ¢ = est. Gb. pokládá za Roll.
malinie = Himbeergestriuch, coZ je,
jak viděti, nemožné.
malinik m. — zola 709 malynyk (B: A
malnik omylem); je cizí vsuvka, patvyní
glossa vniklá do textu; verš má o čtyři
slabiky vice: v. 704—710 vypociildvaji
výhradně hrušky, jahodovité plody jsou |
však ve v. 897. -902.
=: melopus v. malik a malině
[malira f. = athonus (= črouos) Vokab.
220 malira, p?ejało płekladaielesn_ Ko-
meslova, pak zaniklo. Snad třeba čístů
malyra.
malnik c. malinik
malomocnost f = lepra 1674 malomocz-
nost = Boh. 474 = Nn 67? atd.
malomysl 9.
malost f. — parvitas 1487 malost aid
maly adj. — parvum 91 male ad.
inalá mysl -- pusillanimitas Vokab
420 mala mys! (var. malomysl AL.
malyra v. malira
malien v. manzel
-mdmenie v. pomâmenie
man m. = omagialis 1102 man ABG
Veles. (mangij, omyle:n) all.
= urburator 2219 man AB a/d.
"man v. mofman, kaëman
uberman vastrman
maly |
malina — mařenka
mand^l m. — stina 725 mandel ABCG =
Boh. 357 — Wiesb. 373 — Nn 6* —
RVodn. 74'a = Mam. A 35F ald.; z nóm.
Tandel. Kontext stblo, láka, dvojemíle,
dědina, mandel, brázda atd., „de se-
mine“; mini se ovšem mandel snopú.
Gb. vykládá stina = stiva, rukojeť při
pluhu; ale tento význam není nijak do-
ložen a Klavet názvy nástrojů volnických
(rádlo, pluh, kleč atd.) wvddi leprve
v kap. 48, „de artificibus'“', v. 2501-
2506.
mandla f. = amigdala 650 mandla ABG
mandla Boh. 263 (var. amicdala
nepozornym opisem) = Veleš. ald.
manholt m. — ceruca (A: cornea B) 775
manholt (AB; vým kerhart; proto asi
později opravováno -lt v A na -rt) =
Nn 65" atd.
manle f. — nebula 1804 manle AB (vým
žemle, kontext koláč, žemle, manle,
perník) — Boh. 298 (var. mlha O,
chybnou opravou, mldne mylným op:-
sem); Gb. dokládá z Diefb. nebula =
gebrant brot, panis subtilissimus;
z nimf.
manstvo nt. — omagium 991 manstvo
ABG = manstvie Veleś. manstwie
RVodň. 67- I aid.
mantlik m. = paliolum 1873 mantlik ad.
manžel m. — maritus 1733 manzel
| Boh. 501 atd.; ze staystho malzen.
! manżelka f. — manzelka 1734 manzelka
ald.; о. płedchozi.
manżelstvie — manželstvo
manželstvo nt. — matrimonium 1735
manzelstvo — Boh. 501 (mansclstwo;
var. manzelstwye) atd.
marc m. pigmentum 1844 marcz AB
= Boh. 659 (var. marzecz) — Wiesb.
913 = Veleś. (marziz, saiźsło marzecz
omylem) atd. Gb. uvádí z DuCange pig-
mentum . potio ex melle et vino et di-
versis speciebus confecta, suavis et
odorifera a podle toho vykládá „nápoj
nějaký“. Je lo však dmešní březňák,
stě. a dial. mařec, pol. marzec, sle.
marec — pivo ležák, jak již Jg. správně
vykládá a dokládá. Překlad je ovšem
jen přibližný. mařec v. marc
mařčnka f. = elba 790 marzienka (rým
| vrbčna) „de frumento'' marzenka
| RVodń. 38Y ad.
