272
flasin m. = orcha (A> otha B omylem)
412 flassm (A, opravil ilassin M encik:
B flassye). Gb. „rozumí se tu buď též
nádoba anebo ryba podle podoby své
tak nazývaná, srovn. orca weitbau- |
chiger Fisch Klotz'' — podle Georgesa
je to as? Delphinus orca; Gb. ête flasé,
ale to je melricky nemožné (následuje
ustalod) — a přípona -ún je právě v léto
kap. ,,pisces'“ dobře doložena.
flaška f. = orca 2048 flasska
flasko omylem) — Boh. 663 — Nn 68"
— Mam. A 30" ald. Jliska v. hlista
flok m. = forca 2537 flok (Mk. omylem
slok) atd., ně.; hontext krutl, flok, $pajl.
Jorbek v. forberk
forberk m. — allodium 732 Fforberk
ABCG = Boh. 292 = Wiesb. 327 (for-
berg) = Nn 66" = forberg Vocb. 175"
— forperk Vele&. — forbek Lact. afd.
Gb. „svobodný statek, dvůr před bra-
nami méstskymi'', z ném. vorw'rc.
fores v. foxe&t
forest m. — conforcia (A . B conforcium)
2112 fforesst (B.A forest) fforess
Vocb. 1767. Gb.. „nejasné: podle sou-
vislosti v Presp. snad ze stihném.
forést, forés — nějaká hra rytitskä”,
kontext: šermovánie, roměje, rota..
forperk v. forberk
fragnárka var. v. hokyn&
jrajmayk v. frymaxk
Frank m. == Franco 940 frank; srovn.
Franci u Kosmy a bydlel jest (Karel
IV.) v Francyech Pulk. 187" Cb., L. j.
Francouz.
frejief m. — hovisator 1115 íregierz
Boh. 936 fregyrz (var. procator): z nim.
vriaere = Freier, milovník, zdletnik
Gb. Tóż né.
frejierstvo nt. = hovisatoria 1651 fre-
gierzstvo = Vokab. 450 etd.
хер? о. trejier
Jreksa v. frexa
Frexa f. — tais
„jméno řecké hetaery Thais vzato za
appellativum; puvod jména českého
nejasny''.
Frikoven m.:: Africanus 965 Iricoven.
Gb.: ,,neumèle ustrojeno z lat’.
Iris m. = Friso 925 fris „„jmeno národní“
Gb. Jrin- v. frýn-
[riit v. fryzé
(B:A
1184 Frexa AB. Gb. |
flasin — gros.
| frymark m. = ludiforum 2105 frymark
| (В: v A mezera) = Wiesb. 1" (Gb.) —
| ffrymark Veleš. = frijmark ludifora
| Mam. À 27%. ,,Podle souvislosti některá
| câst mésta‘“ Gb.; kontext: jarmark, tal-
| mark, rothauz, okol..
| frynort m.= gentamen 2105 frinort
| (В: о А mezera) — genta Veleš. (omy-
lem) . frynor gentramen Slov. Tfeb.
(Mk., Rozm. I, 11); srovn. stpol. fry wolt
comessatio. Výklad : nimi. J. Janko,
(s doklady); jinak Briickner, Slown.
etym. 128/9, z nm. irihwurt.
fryvori v. frfnort
fryse v. fry£e
| frýže, pl. f. = practa (A: precta B) 1901
frizie AB; syovn. iryzie, hedväbné vo-
bojky XV! z rkp. Klem. IX B9 Hôjler,
Prager Concil. 1862; ruce s čistými
fryZemi CAelz. Boj, 101 ald. Svovn. fryże
(= vyšívaný lem) Zíbr!, Kroje, 1, 370,
z li. frisium.
funt m. : : talentum Bon. 868 ala. (v Kla -
velovi přislušný text schází).
gahanec v. kahanec
Galen v. Galien
Galgan m. = galganum 872 galgan =
Boh. 358 — Nn 65" Rostl. Drk.
186b ad., hojné v vostl.; kalkan Lact.
UVYa. Sroun. si/hntm. galgin.
Galien(us) m.: Ypocras, Galienus 895
(lat.), Galven, Ypocras 1725 (lat.).
gdûle v. kdule
gduše v. jduše
| Cen{tyské adj. = Geneticum 1914 gen-
ske AB = Nn 71" yanske = Veleš.
wienske. ,,Z města Gentu.. ..totiž
sukno‘‘ Gb. „středověkým čtením gen-
= jen- vznikly odchylky yanske a
wienske Gb.
gerhart v. kerhart
glok v. klok
£men v. mei
golé v. kolé
gost- v. ješt-
gralik v. králík
| grapa v. pažita
griph v. gryf
gros, m. — denarius 2051 gross (A : B
krost omylem m. kross a toto dialekt.)
Boh. 631 (var. belerz, krossi)
Wiesb. 908 ald.
