dymník — flastr.
dymnik m. = fumigala 1959 dymnik AB
— Boh. 612 — Wiesb. 849 . Veles. =
RVodi. 60° ald.
dymy pl. m. = pronda 1680 dimi AB =
dymie RVodi. 60%; ujalo se; později |
změněno v dyméj: dymieg neb žlázy |
tof rostá v cas na hrdle a v čas jinde
rkp. lék. JHrad. 1996 (z exc. Maško-
vých); dýměj, pol dymienica = otok
na žlázách, v tříslech na slabinách
Jg. (dokl. z Velesl, Dobr. atd). |
Srovn. dým.
dýnč f (snad správněji díně) = pepo 776
dynie ABG — Nn 66" — RVodü. 42"
= Boh. 311 (var. dzynye O, svědčí
0 ding) = dinie Rstl. F 39 (= diné&!)
atd., hojné v vostl {Zty: pro din& mluví |
doklady v Kvon. Tuy. Svélle apolek. aj.)
dzč- v. dě-
dzi(e)- v. di(e)- |
é v. é£
Echndé m. = *echinus (ethnius A, chi-
nus B) 388 echnacz (B: ethnacz A;
rým okláč), ,de piscibus''; echinus ech-
nacz Boh. 74 (var. ethym etnacz O,
eticus otnarz F).
elsa- v. Elza-
Elzák m. — Alsacius 948 elsak (Trial.:
Aezlak) — Elzak Alsatius Diofb. Gloss.
(uvddi Gb.); v 948 B scházt; Gb. svov-
nává markrabé elsacky z Vel. Kal.
Englic m. Anglicus 932 Englicz (4
rým Raküsic; B opravou englyss)
svovn. Englicz, Anglia, englisch lant
Diefb. (Gb.)
Engliš v. Englic |
Epikúř m. = Epicurus (B : A Epiturus)
1092 epiturz (4, omylem: opykurz B,
yovnéz omylem); svovn. Pravy Epikurus
Komenský, Maudrost 2107.
Erfordin m. = Erfordiensis 954 Erfordyn:
„као je z Erfordic, z Erfurtu’ Gb.;
sroun. Jan Erfurtskÿ 1610 Mecndik,
Jičín. 103. evkéř v. arkéř
elhnáč v. echnač
Ezlak v. Elzák
éz intjk. =- ecce 232 ez; Gb. uvddź doklad
z Lv Vid.; Dobrovsky, Gesch. 180 uvddi
ze Sequ. ez zrzy hlédaj ecce, dále
(str. 273) z Prokopovy Nové kroniky
eż = ecce; je ddle v GI. hymn.Vid.
$4", 82'[Y ez — ecce (z excerpt à. asko-
27i
vých), meni lo ledy chyba m. ey, jan
mini Prusik ve Věstm. Kv. č. spol.,
1893, I, 7.
|
| Fald m. : - baxea 1873 tald ABD .= Vocb.
125* atd.; ujalo se obecně. Z nčmé.
faraf. : plebs 2355 fara (== fideles, qui.
sacerdoti proprio subsunt z DuCan.
uvddi Gb).
| farář m. = plebanus 1021 fararz =: Boh.
390 aid. 7 пётё.
; fard m. — pardus 528 fard AB; vedle
toho sté. pard, pardus, nè. pardal.
Srovn. holotrd.
feflik m. — flammea (stthn. vechelin
wehender Schleier Gb.) 1889 feflik AB
— Vele&. aid.
= redimiculum m. drumlík v. 1.
fiala v. fijela
fibet v. fiket
fijala v. fijela
fijela f. = fiola 784 figela = Boh. 319
(var. figala, ligola) = fiyola Nn 65"
atd., hojně v vostli. Z It. fiola nejdYtv:
fijola, pal prehldskou fijela, odtud pak
né. fiala, fijala. fijola v fijela
НК m. ficus 650 fik — Boh 253 =
Wiesenb. 281 (:— strom) ald.
fiky pl. m., ovoce: ficus 695 fiki;
— ficus fykowe, ficus sicce Rstl. Drk.
182? fyky suche a/d.
Z nim. vige; jinak Hus. Ovthogr. (vyd.
Sembera 16 = Slav. bibl. II, 1782
+ fik non est proprie bohemicum, sed
latinum corruptum".
fiket f. : = fiscedula 283 fiket (A., Trial.:
B omylem fibet) — Zidek krakov. (CCM.
1837, 232 filek omylem): pachsteltz
Diefb. Gb filek v. fiket
fiolu v. fijela
firslas m. — limbria 1881 firsslass (vym:
pás). Gb. firšlaš. Patrně z nčinč.
flabojednik v. żabojednik
flader v. fládr
flädr m. — variober 653 fladr (AG : fla-
der BC) = Boh. 252 = Wiesb. 275 =
Veleś. fflader Nn 65" aid;
_sthném. vlader=geadertes Holz" Gb.
flandrsky adj. — Flandensis 966 Fflan-
drski AB ald.
flastr m. := cathaplasma 864 flastr (A.
plastr B) aid.
Jlasà v. fla&ín
