238
bcso- v. bozo-
bděnie nt. = vigilia 1351 bdyenie = Boh.
416 (Wies. 435, Boh. O dial. bdzyenye)
= Rostl. Drk. 1937 a:d.
bditvy pl. f. = vigilie 2388 bdytwi. Srovn.
bditba vigilancia Lex. Kl. 90a. aid.
bebtavec ni. = balbus 1198 brebtavecz (A;
bebtawecz B správně) Srovn. bebtawecz
vacillans Lex. Klem. 88" a/d.
becka 1. = sagra 2038 beczka AB. V Boh.
861 = cuppa (=
slove 2037 prostice; dial. v Вой. О 861
‚= vas, zde však správný výraz je sud.
béda intj.— ve58byed, omylem m. byeda;
srovn. byeda, beda Z. Klem. LXTX, 49.
Wies. 1171). ale tak |
bědla viz biedla |
bednář m. = vasarius 2611 bednarz aid.
V Boh. 882 = doleator (— Nn 68"), ale
tak slove 2610 pobijal; viz však násl.
bedndrstvo nt.= doleatoria 1656 bednarz-
stvo = Vokab. 457 = Veles. a'd.
bedva viz bedry
bedrník m. = pipinella 784 vedrnyk AB;
(správně bedrnyk G). Podobně Boh. :
336: bedrnyk FO: wedrnyk E; be- Wies.
362; Ruk. Vodñ. 42b; starší pravopis
bedrynyk Nn 68"a; hojně v vostlinářich:
Rost]. Drk. 180Va n/d.
[bedrunka (. — estiva Boh.217 —- viz ved«
runka]
bedry pl. f. = clunes 1295 bedri (A, bedra
B); 2 Wies. 481 — Nn 67". V Boh. 450
nates bedry EO var. bedra; = bedra
Lact. atl.
begart m. = becardo 2666 begart; později
pikhart.
-běk v. náběh, shěh
běha m. -= cursor 986. Gb. SS. I, 34:
„trvám že nedopsáním m. běhač n.
bčhať“: uv v
ale netrum. lator, bieha cursor uka
zuje, že je to klavelovskd forma, 71%
opisovaći młnili. Za bieha A má B
byehun, G byehaczka, Vele&. biehacz
ald. Svovn. podb&ha.
[běhač m. — cursor Vele$. viz béha a |
předběhač.)
[běhačka m. = cursor 986 G víz béha].
-běhnila v. sběhnila
'běhohvězdm.= planeta byehohwiezd Vok.
255 (v KI. hwiezdoplaz, wovym tvoře-
nim). Z toho později běhohvězda, v. Gb.
(běhomčěstec m. = lunacio Vok. 266. boho-
bdénie — bélosvét.
myesiecz (F: biehomiesiecz Le... Kl.).
Gb. dokládá: strojené.
-b£hota v. sbéhota
| [béhoza f. — anguis, cauda draconis Vok.
288 byehoza. Srovn. předběhoza; umělé.
béhün m. — cursor 986 B; viz béha.)
béhünec w. — discolus 1177 byehunecz.
Možno, že i chybné opsáno m. béhünek.
Srovn. biehun discolus Lact. Gb.
-béhurla v. zbéhurla
bekně m. = corgina 2195 beknye. Znění
zavućuje metrum Lu a rým k hokync.
ból f. : far 1796 biel AB u/d., i ně.
= albugium 492 byel ABG; sroun.
bielek.
— albo 914 bycl AB; — Rostl. Dr! ol.
122" atd. Lruh hub.
bélan m. — albirus 386, 386a (po 424)
bielan AB , piscis''* bile viz biely
bélesta f. — gallaxia 84 bielesta A (rym.
cesta). Pozdější opisovaći hlawetovshy
tvar mënili: byelosta BC; łak mni i Gb.-
bélicé f. — stina 710 byelyczye (B — bie-
licze AC;) — scinal Veles; druh hrusek,
Svovn. né. bélky bílé brambory,
housky ad. Kt. V. à bélièky Lact. 262".
bélidlo f. — creta 2674 byolidlo; — bílá
křída: v výmu s černidlo a podle něho.
belin- viz bělmo
běliš viz bělýš a rozbčliš
bělivo viz bělmo
bélizna {. = pella 827 byelizna AB. ,, Stilt.
pella. pellis; do kapitoly de herbis do-
stalo se totc slovo neporozuméním'"
Gb. s. v. mylně, jméno rostliny tvořeno
podle lal.
bělmo nt. = glaucoma (B; A omylem glau-
vonia) 1690 byelmo AB; : Boh. 496 E
(F omylem belýna, O omylem byeliwo)
= Mam. A 18a ald.
bělnáč m. = zeduarium 882 (ale vkp. ‘zod-
narium bielnacz'): opr. Gb. s. v. Rým:
zdlać.
belon- v. Bolonin
bělořit f. = ysopigis 272 byelorz « = Nn
64", Lact. 284" Gb. (= isopagus).
V Boh. 106 O Merges byelorzit; aie
text mó lyska; tak à 230. T££ nr.
bélost f. — albedo 1485 bielost a4.
LElosia v. bélesta
bělosvět m. — gallaxia Vokab. 272 byelo-
swiet. Z loho Kluvel 84 vylvoñl bëlesta
(,, cesta) v. t.
