s roku 1488. 485
6. Jestliže by který hrnčíř dělal hrnce aneb ožiehal po slunci na neděli aneb
na jiné svitky svrchupsané, aby dal do cechu libru vosku, a pakli by kdo přes
toto slušné řízení dopustil se po několikrát, pro to tomu a takovému aby řemeslo
bylo složeno.
7. Žádný mistr aby neučil řemeslu nižádného, kdož by zlého lože byl neb
jakýkoli jiný zločinec, než, který by měl v učení přijat býti, ten aby byl s dobrým
svědomím. A kterýž by robenec přijat byl v učení do roka, kopu gr. českých rázu
pražského a do cechu libru vosku. Pakli by který byl přijat v léta, ten aby byl do
tří let v učení, a vyuče se, aby dal do cechu libru vosku. A pakli by který učedlník
nedočekaje času svého učení sběhl od mistra, ten aby nikdež za žádného mistra
přijat nebyl, leč by prvnímu mistru podlé smlouvy s ním učiněné dosti učinil. A když
by který mistr s kým o robence smlouvu učinil, neb s tovaryšem, to aby oznámil
mistrům starším. Pakli by který mistr jeden druhému robence neb tovaryše vyloudil,
ten mistr aby dal libru vosku do cechu a robence neb tovaryše aby propustil. Kte-
řížto robenci aneb tovaryši aby se poctivě a řádně v svém stavu zachovávali, jakožto
na dobré sluší, všechněch neřádů se varujíce pro poctivost řemesla a pod pokutou
řemesla složení.
8. Aby žádnému robenci dílo nebylo dáváno na femberk, ale na teyden, krom
tovaryše, aby na femberk dělali a hlínu aby sobě sami připravovali; a žádný mistr
aby žádnému tovaryši ani robenci nedával nad veydělek, než co vydělá, a jednostajně
aby bylo placeno; také, jestliže by tovaryš svému mistru zdluže se aneb kterému
jinému, ten aby jinde díla neměl, leč prve témuž mistru byl by práv; také aby
žádný tovaryš nevyvstával od mistra leč v neděli, a to teyden napřed odpuštění vezma.
9. Byl-li by který tovaryš ženatý, vandruje chtěl u mistra dělati, ten aby se
ženou byl a list přinesl, řádně-li jest s ní oddáván, a kterak se jest u prvního
mistra i s ženou zachoval, a když to učiní, aby jemu dílo bylo propuštěno.
10. Aby každý mistr řemeslo měl, dílo slušné a příhodné dělal a na trh
nosil neb vozil, kteréhož by lidé požiti mohli a což by řemeslu ke cti bylo. Pakli
by kdo nehodné dílo na trh nosil neb vozil, aby na to byli starší usazeni a tako-
vého aby prodávati nedali.
11. Aby žádný díla polívaného sem do těchto měst pražských na hrnčíře
nevozil, nebo oni toho díla těmto městům dosti dáti mohou a bez nedostatku, než
co se dotýče jarmarkův, tu můž a bude se moci vézti bez žádání a bránění.
12. Aby žádný mistr nebo kdo jiný řemesla díla jich do vsí nevozil, krom
pánům na hrádky nebo zemanům do dvorův, a to proto, že skrze to v řemesle ve-
liká faleš se děje, když se jinde prodává nežli na trzích, a také skrze to městům,
městečkám clo i jinší půžitkové scházejí, se umenšují.
