464 B. XIV. Artikule cechů Pražských
22.
Kon&elé NovoméstStí potvrzujf artikule olejnfküm.
(1452, po 21. červnu.)
My Väcslav Cvok purgmistr, Daniel z Tuchoraze, Jan se Vschodce, Jan Ta-
trman, Jíra Maynuškonis, Jíra Mřeniek, Petr Hečka, Duchek ze Vklíčan, Vácslav
súkenník, Matúš střelec, Jan kožišník od Páteře a Thomášek pasíř, konšelé přísežní
měštěníné Nového města Pražského, vyznáváme tiemto listem obecně přede všemi,
kdož jej uzřie nebo čtúce slyšeti budú, že vstúpivše před nás do plné rady nasi
opatrní muži řemesla olejnického, spoluměštěné a spoluobyvatelé naši, prosili nás
snažnú pilností, abychom jim artikuluov dolepsaných, o něž jsú se dobrovolně svolili,
pro požitek zřejmý města našeho a ku prospěchu obecného dobrého i k rozmnožení
jich řemesla potvrdili. A my tu jich prosbu rozumnú váživše, poněvadž se nám v ty
časy viděla podobna a spravedliva, těchto artikuluov, nálezuov a svolenic, jakož
vespod psáno stojí, potvrdili jsme jim a mocí listu tohoto potvrzujem tak daleko,
dokavadž by jim neboli k lepšiemu požitku městskému lepšího nálezu ncb zřiezenie
nebylo od nás neb od budúcích konšeluov vydáno.
První artikul jest tento, kdoZ by koli chtěl se v tom řemesle jich za
mistra posaditi, aby se s jinými V přijímání těla a krve božie vedle kompaktat
s svatým Basilejským concilium skutečně srovnával, časem a miestem pod obojí spů-
sobü v náboženství přistúpajíce.
Druhé, aby sobě práva městského dobyl, a mistruom toho řemesla po-
ložil do cechu 15 gr. příjemného a svačinu učinil skrovně vedle svého statku.
Třetie, aby měli přísežné v svém řemesle, ti aby toho pilni byli, aby nikdež
jinde po hospodách neb po domiech hrachu, jahel, krup, semence, prosa, rübenie,
máku nebylo prodáváno, než u kaply těla božieho, jakož jest právo a obyčej z staro-
dávna, aby městu poplatkové nescházeli.
Čtvrté, aby hosté hrachu, krup, jahel, semence, prosa, rúbenie, máku
i všelikterého takového obilé, jenž k tomu trhu příslušie, prvé nekupovali, jeliž se
domácí nekúpie a když bude viech svržen, jakož řád i právo jest v jiných městech.
Páté a poslední, ktož by koli toto svolenie jich a nase potvrzenie pře-
stúpil, aby dal prvně pokuty pět gr., druhé deset gr., třetie patnádcte gr.; a ta po-
kuta má jíti na tři diely, rychtáři jeden, pánuom konšeluom druhý, a do jich cechu
třetí diel. Toho na svědectvie a potvrzenie pečet naše menšie přivěšena jest k to-
muto listu, jenž psán a dán . . . [konec schäzi].
