448 B. XIV. Artikule cechů Pražských
puol kopy gr. dáti. Také nemá žádný mistr bez vuole jiných mistruov učedlníka
k sobě v učení přijímati pod pokutú svrchupsanú; a kterýž učedlník s vuolí mistruov
přijat bude v učení, ten má patnácte gr. do cechu dáti.
Šestý artikul nebo nález, že uzdáři kuože surové, suché nebo z luhu
mají a mohú sobě kupovati a těch koží k svému řemeslu uzdářskému požívati a dě-
lati beze všech překážek.
Sedmý nález pro rozmnoženie mistruov toho řemesla, a aby se chudí
i bohatí v tom řemesle tiem lépe živiti mohli, každý mistr md mieti toliko jeden
krám k svého řemesla prodávání a ne viece, a proti těm artikuluom a svobodám
svrchupsaným rymaři nemají uzdářuom svrchupsaným překážeti.
Osmý nález, když cechmistr neb cechmistři řemeslo obešlí, na pana purk-
v.s.
wees
ného neučinil, takový má prvnie viny do jich cechu patnádcte gr. pokuty dáti;
pakli by druhé učinil neposlušenstvie, tehda má dati puol kopy gr.; pakliby se toho
tretie dopustil, má jemu do vuole starsich mistruov řemeslo složeno býti. A coż by
se v svém cechu, ježto se jich řemesla poctivého dotýče, tajné uradili, aby to od
každého zachováno bylo mezi nimi do času, kterýž by to mělo prohlášeno býti, pod
pokutü, ktož by jinak učinil, kterúž jemu mistři naleznů.
Devátý artikul. Jestliby se kterého mistra syn osadil na řemesle, ten má
sobě dobýti práva mezi mistry dvěma libroma vosku konečně ve třech nedělích ode
dne svého osazenic. Pakliby ten čas zmeškal, má sobě dobýti práva jako jiní znova
přijatí do řemesla. A kteráž dcera mistrova puojme sobě v manzelstvie tovaryše
uzdářského, tomu má právo dáno býti, když dá do cechu patnádcte gr. a jednu libru
vosku; a kteráž vdova, ježto prvé mistra měla, tovaryše toho řemesla puojme, ten
má po ní puol práva jako i po dceři mistrově, a polovici sobě patnádcte gr. a librú
vosku má dobýti; pakliby syn mistruov pojal dceru mistrovu, ježto oba ta mistry
v cechu byla, ti mají plné právo v řemesle, než toliko dvě libře vosku mají pro
štěstí ve jméno boží dáti. Toho všeho na svědectvie a na potvrzenie i na pevnü
jistotu pečet menší, jinak secret města našeho syrchupsaného, přivěšena jest k tomuto
listu, jenž psán a dán ve čtvrtek po slavení hodu Matky božie na nebe vzetie, léta
narozenie syna jejieho, tisícieho čtyřstého čtyřidcátého pátého.
12.
Konšelé Staroměstští soukenníkům dovolují ku postavům přivěšovati pečet městskou.
1446, 21. června.
Páni purgmistr a konšelé Starého města Pražského ku prosbě mnohé a žá-
dosti ustavičné všech mistruov řemesla súkennického v jich městě obývajících v tom
