a roku 1528. 357
neotericos četl, nejsem z roty Athenienských; a napřed z novin mě tresceš, ne-
potahuojž mě k nim!
K artikuluom přistoupiv, o prvním pravíš, jenž jest: na čem pravé křesťan-
stvo záleží? než jej trefím, že mnoho vody uteče. Na tvém rozsúzení není, a snad
sám neumíš netoliko toho, ale i všech jiných artikuluov, jakož (ač mi řecké i židov-
ské terminy vtrušuješ, tak brzo muožeš zle položiti jako dobře, když já nerozumím)
v potupovánie mých duovoduov a v otvírání artikuluov zvlášť těchto: o pokání
a o přikázání božích, ukazuje se. Za pokání položils vieru, a že Ninivitští ne proto
slovü kající, Ze sá se od zlé cesty odvrátili oc, ale že sou uvěřili v Pána. Tu sem
té příliš múdrého a rozumného shledal býti! Však jiné jest viera, jiné pokání, a tak
jiné jest věřiti pánu Bohu aneb v pána Boha, a jiné pokání činiti z hříchuov.
A protož obojieho dotýká nebeský Pán Marc. 1. řka: „Poenitemini et credite evan-
gelio“. Neb jest rozdíl mezi pokáním a vierou. Tehdy ne pro vieru Ninivietští slovú
kající, ale pro skutečné pokání, které sú u víře činili. A že Achab tím, že se jest
ponížil, nebyl v pokání svatým . . .*)
[Ne]ní-liž to bláznovství a hřích, proti svému svědomí činiti? I poněvadž tak
protivíš se, nečiniž toho, nevystavuoj sacramentum, ani pozdvihaj na mši a neurážej
svého svědomí. Pakli dieš, že musíš tu činiti to: jdi raději preč, než by měl činiti
proti svému svědomí, a jdi k Lutherovi. A ty ho vychvaluješ v prospěchu: po-
muožeš mu prospievati, neb zde v Čechách ty s svými finty nic neprospěješ. | Aneb
ostana v Čechách, nech oltáře, poněvadž oběti nemáš, a zvlášť když máš tak dobrý
obchod, aniž slušné jest v tom obchodu slúžiti oltáři. Daj kněžstvím о zem, neb
o něm nemnoho držíš: jakož o tobě Mathias chromý na ruku, který byl v Štěpá-
nově rektorem a již jest knězem, praví, žes před ním velmi lehce o kněžství mluvil,
pravě, že to nic není, aby nechodil do Vlach; a to Hořepnický farář rozpráví. Viziž
hle, co činíš!
A kdež pravis, Ze Melchisedech non obtulit, neobétoval panem et vinum,
sed protulit, vynesl: dobře, vynesl, třebas i dal Abraamovi, vynesl ne jako krčmář
neb jiný laik, ale jako kněz. Zpomeň I. Reg. 21, kterak David, když přišel [k] knězi
Achimelechovi, žádaje za chléb, kněz pověděl: „Non habeo laicos panes, sed tantum
panem sanctum; si mundi sunt pueri, maxime a mulieribus, manducent“. Hle, Davi-
dovi kněz dal chléb k jídlu, kterýž na něj neslušel, a že jest David jedl aneb kněz
dal jemu, tehdy byl chléb obecný a ne chléb posvátný. Tak i tuto, že jest vynesl
kněz Melchisedech chléb a víno Abraamovi, nebyla oběť, než potrava obecná, mala
consequentia. Kéž si mi pak napsal, která jiná oběť Jtoho Melchisedecha! Poněvadž
byl kněz, nebyl bez oběti, jako podnes věrní kněží nejsü bez oběti. Tus zamléel,
jako i jiné, a chlubíš se, žes dostatečně odpověděl na všecko. Napsal si de ordine
*) Zde asi dvé listů jest z rukopisu vytrženo.
