338 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře
můúdří tvojí, nechzt povédí, kteří pokrmové mají v postě jedeni býti. Na rybách
nestojí puost, jichžto mnozí celý puost neokusí, a jiní rozkoš z tučnosti jich nad
maso mají oc.
O neděli svaté zpomínáš, kdež sem jízdu měl na Vlaším: nic, mám za to,
nezhřešil sem. Tak jest, k večeru bylo, jel sem, a téměř celü noc. Kto viece zhřeší,
já-li čili vy, v neděli na posvícení pro jídlo chodiece, kdež lidem mnoho zlého při-
chodí, buď opilstva, her, vražd, prázdnění oc, a to knóżsku pfitini na to sejdü se.
By tvoji četli Hieronymum, kdež o neděli svaté píše in epitaphio Paulae, nikdá by
mne z toho nevinili.
Již měj na tom dosti, nemohl sem pro krátkost času psáti viece. Než od-
pověz mi na tyto artikule, a to z písma svatého. Já sem tobě odepsal. Vale. Ex
Broda Alem. f. IIII. in vigilia Ascensionis Jesu Christi.
Na čem pravé záleží křesfťanstvo ?
Které pravé jest pokání?
Která viera pravá k spasení?
Kteří hříchové najvětší ?
Která přikázání boží křesťanuom vydána?
K čemu jest ustanoveno tělo a krev pána Krista?
Kteří pokrmové postní a puost křesťanský ?
Presbyter Johannes.
Sacerdoti Simoni, plebano Habrensi, fratri in domino dilecto.
5.
Farář Habrský kněz Šimon kárá kněze Jana v příčině činění nových rozdílů ve víře, útočí
na M. Luthera a vykládá předložených mu sedm otázek.
Bez data (1528 ?)
Otci v Kristu milému, knězi Janovi, faráři Brodu Německého, kněz Šimon,
farář Habrský, pozdravení mnohé vzkazuje. V psaní svém jistě velmi pochybuješ.
Pravís, že tobě, což já psal sem, od koho to mám, oznámeno jest: i zleť jest ozná-
meno, ktožkoli praví na kohokoli, v svú hlavu klamá. Abych já od koho měl řeč-
níkem býti, aneb někto tobě, zastíraje se mnû, pséti by měl, zle se domníváš, a ne-
dobře mne ošemetným (jímž sem nikdá nebyl) býti pravíš. A kdež si mi jeden mezi
jinými artikuli vydal tento, abych pověděl, kteří sou najvětší hříchové: rozvažiž
sobě, jaký jest to hřích, že mě beze všeho zavinnění potupuješ a ošemetný mi dáváš.
Zda nepomníš, co Pán přikazuje Math. 4.: „Nolite condemnare et non condemnabi-
mini“. A kdeżt sem Timothea a Daniele, muže svaté, proti potupovánie mladosti mé
přivedl: v této věci abych se neučil na nich, velíš, že v nich při trestání byla sim-
plicitas columbina, ale ve mně že jest simulatio. Slychal sem jak živ přísloví: „Kto
