334 A. XXIX. Dopisy o rozdílech ve víře
vere fungitur, qui id, quod Christus fecit, imitatur, et sacrificium verum et plenum
tunc offert in ecclesia Deo Patri, si sic incipiat offere secundum quod Christum videat
obtulisse“. Toť hle, jakož mne napomínáš, abych doktory svaté četl, v nich nalézám
proti tobě, jenž na kázánie (jakož o tobě praví a odporu si mi nenapsal, neb tak
jest) říkáš: Tělo boží není oběť. Však i sanctus Crysostomus, přečti sobě, nazývá
obětí. By ty nechal mudrování a držel se předkuov našich v křesťanského nábo-
ženství zvyklosti! Sám pohleď; mluvíváš proti doktoruom svatým a jimi se chlubíš,
a já že bych na dormi secure sexterny spoleh. V nich věz, totiž v doktořích
svatých, že všecko proti vaší sektě lutheriánské nalézám, zvláště in Cypriano, Cry-
sostomo.
O vystavování těla božieho přesvatého, že bych tebe vinnil, píšeš, a pravíš,
Ze vystavuje$ v nedéli, v hody: já tebe tak daleko nevinním neb svědom nejsem
a u vás nebývám. Než což sem slyšel od lidí i od bratří našich, kterak tebe po-
mlúvají v tom i v jiným, a chtěje zvédéti pravdu, i psalt sem; a protož viece toho
o tobě před sebú, by nevystavoval sacramentum, mluviti nedám oc. A kde pravíš,
že z řeči doktoruov svatých bázeň máš k vystavovánie, k processím: a proč k po-
zdvihovánie také při mši svaté báznivosti nemáš, však též tu i hříšní hledí? A že
bych já v tom proti doktoruom svatým mluvil: proti nim nemluvím, než mluvím
podle času; neb světí doktorové spravovali sú církev boží tak podle toho času,
a nynější kněžstvo věrné také podle času církev boží řídí. Píšeš při tom, že nějaký
Jeremiáš v sermoních svých napsal, že by nějaký bludný kněz Zigmund ustanovil
vystavování těla Páně: ustanovil ne bludný, ale věrný, neb potom teprv, jako tvé
psaní ukazuje, bludným učiněn jest, což že jest potom nevěrným učiněn.
Však též co jest ponajprv Luther de communione utriusque speciei psal, ne-
haní sé, ale Ze se pfevrhl. A to chtël netoliko z Némcuov, ale i z Cechuov vy-
vrátiti, kdyZ psal Prazanuom list, aby knéZstvem se nespravovali, nez aby sobé né-
koho vyvolili za kněze, jakož pak i osobu jim jmenoval. To podle zákona božieho,
aby laikové kněží volili a světili: jakož již tak činí na Moravě, že Matěj laik světí
učedníky Lutherovy na kněžství, Václava tobě známého, který byl v klášteře Vilí-
movským, světil; *) vornáty na kabáty dělají, jakož v jednom kabátě z vornátuov
přišel do Vilímova nějaký Hradecký. Pohlediž muoj kněže Jene, co vychází z těch
nových učiteluov, že se muož věrným stýskati. Ale musejí pohoršenie a bludové býti,
jedno aby byla ecclesia militans, druhé aby řeč Páně, kdy přijde syn člověka, zda-li
bude moci nalézti vieru na zemi, naplnila se.
A kde mi nějakého Jeremiáše přivozuješ: já tobě ne nějakého ale známého
tobě, mám za to, dobré a svaté paměti kněze Jana Bechynku připomenu, jenžto
o vystavovánie těla božieho i o procesí pěkně smýšlel a psal, zákonem božím také
*) Stalo se při shromáždění bratří Habrovanských v Routce 23. února 1528.
