294 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
2162.
Kněžna Anna Minsterberská úředníku na Třeboni: o vězení jednoho člověka z Drachova, pod-
daného města Veselí. (M)
B. m. a r. (1517, konec) — Orig. arch. Třeb. I. A. 8 Ko, 47 f.
Pane Vincenc milý. Jakož mi píšeš, kterak jsú Veselští pána tvého lidé na
tebe vznesli, kterak bych Hartle z Drachova člověka jich poddaného k záduší v kázeň
svú a trestánie vzíti rozkázala a jej na rukojmie dala, žádajíc toho, abych ho z toho
rukojemstvie propustila sc: i jest mi divná věc do těch Veselských o té zprávě;
nebť já ne člověka jich, ale člověka svého dědičného tresci podle jeho provinění.
Pakli se jim zdá, že mají k němu lepší spravedlnost, já ji chci ráda viděti a slyšeti,
jakož sem jim prve túž odpověd na psaní jich dala. Za to mám, žěč si ji viděl.
Anna z boží milosti kněžna Minstrberská
a hrabina Kladská oc.
Panu Vincesovi ouředníku na Střeboni buď dán.
2163.
Kněžna Anna Minsterberská Veselským: o propuštění jejich zádušního člověka z Drachova. (M)
V Hradci 1518, 3. ledna. — Orig. arch. Treb. I. A. 3 Ka, 47 f.
Anna 7 bożi milosti knóżna Minstrberskó a hrabina Kladská oc. Opatrni mili!
Jakož mi píšete, že bych člověka vašeho do vězení svého vzala, že jest vám ta věc
8 podivenim oc: i vézte, Ze já se psaní vašemu vice divim, nebf sem já člověka
svého dědičného vsaditi rozkázala & jeho pro jeho svévolnost tresci jako dědičná
paní člověka svého, ne vašeho. Pakli vám se zdá, že k němu jaki spravedlnost k dé-
dictvie jmáte, chci ji ráda slyšeti i viděti. Dán v Hradci v neděli v ochtab svatého
Jana evangelisty letha oc XVIII.
Opatrným purkmistru a raddě městečka Veselé buď dán.
2164.
Petr z Rožmberka kněžně Anně z Minsterberka: o propuštění zádušního člověka Veselských. (M)
В. т. а т. (1518 v lednu). — Koncept arch. Treb. I. A. 3 Ka, 47 f.
Osviecená knézno a paní, paní mně přieznivá, službu svú vzkazuji. Veselśti
poddaní moji zpravují mne, kterak by VMt ráčili rozkázati člověka jich zádušního
jménem Jiru Hartle vzieti a jej vězeti a s ním svü vuoli provozovati, a Ze jsü VMti
vo to starali povolné prosiece, aby jim VMt člověka jich propustiti rácili, a byl-li
by člověk jich VMti co povinovat, od něho všecko spraved[livé] učiniti. I tak jsem
z jejich zprávy srozu[měl, že] jste se VMt na toho člověka ráčili [táhnúti], jako by
VMti dědičný měl [býti]. I račte věděti, že je mi zpráva tato dána, [Ze] jsü ty lidi
