?.7 Us
C. 35. 1411, Sept.—Oct.? 105
O case [ze říci, že list psán před spisem Husovým Replica contra predic.
Plznensem, jenž vznikl koncem r. 1411 ; Erben klade do r. 1413 bez důvodů ;
srvn. Novotný, Listy Husovy str. 16—17 a Novotný, Hus.
Dobrym setrvanie® ve ctnosti, a hřiešným svaté poznánie pána našeho
Jezu Krysta.
Páni milí a bratřé v milosti boží! Velmě tesklivě slyším, že máte
mezi sebú roztrženie a nesvornost v pravdě boží, že dobře počenše, zle
konáte, boha hněváte, duše své tupíte, zlý příklad jiným dáváte a svü
čest“ maříte, pro malý zisk světa tohoto málo vážíte život věčný. Ó proč
nepomníte, že die spasitel“: „Co' platno jest člověku, ač vešken svět
zíště a své duši uškodí? a kterú dá člověk otměnu za duši svú?“ Ó proč“
nepomníte, že ste byli příklad dobrý vší České“ zemi v sjednání dobrém,
v slyšení slova božieho, v stavení zlosti? Ó kterak ste pozapomenuli,
že jednota vaše v dobrým svatá, ta vás od nepřátel bránila, bohatila'
a vzácny pféd bohem i pféd lidmi činila!
Znamenal to neprietel bożi, dabel, Zeleje toho, zbudil Antikrystovy
a své údy, aby z vás boží milost a vóli vypudili, a jemu dóm, biednému
duchu, z něhož byl jest vyhnán,“ navrátili, aby on, pojma sedm duchóv
horších, zase se navrátil, aby hóře bylo nežli prvé. Již fryvorty,' již
hry, již jiné nešlechetnosti, vyraziv z vás slovo božie, v vás navrátil.
Kde máte pastýře duší svych,! kterak vás vede? Rána nenie ukázána,
nenie, kto by sé slitoval, aby, raněné od lotróv, vína a oleje nalije,
uvázal ránu vaši.
Máte snad ty, jenž vám nalévají jedu lehčením" Písma, a oleje, ne
lásky pravé, ale pochlebenstvie. * Neviete toho, že pochlebník jest sladký
nepřietel, ale ktož koho treskce, ten toho miluje, rány léčí, ač se nedu-
živý hněvá a škeří. Ó svatý Řehoři, veliký papeži, ty dieš“: „Ten jedné
sám přietel bude, kterýž nečistoty s mé duše setře.“ Milý svatý, pros
za Plzňany, ať tě v tom následují, a tehdyť budú jako prvé božé slovo
velebiti, kázanie protiv hřiechóm milovati, vódce pravé k sobě vinúti
a vlky hltavé' ot sebe puditi. Znamenati budü, Ze kto je treskce, ten
k bohu vede, a kto pochlebuje; ten je ot boha lácí. Kto pochlebuje,
jedem krmí, kto treskce, vínem napájé. Vzpomenüt, Zet brzo zemrü, a
blaze tomu, kterýž“ dobře umře, ale běda, kto se naprzně, upadne do
věčného ohně.
A opraveno ze setrváním Us. — " psáno czesst Us. — *spassitel Us. — “v Us opra-
veno z pocz. — * éesské Us. — f bránilla, bohatilla Us. — £v Us omylem : wyhan. — " lech-
Genim Us. — ibochlebuje Us. — * ktefiż (kterzyz) Us.
! Mat. 16, 26. — ? Srvn. Mat. 12, 43—45. — © Rkpis má zřetelně toto čtení, Gebauer
Slovník I 389 čte frynorty; obojí jest možné, jak vyšetřil prof. Janko. — * Nelze bez-
pečně říci, nač se tu naráží; fara Plzeňská náležela řádu německých rytířů, a právě
v těchto i předcházejících létech bývala častěji směňována. Sron. Luc. 10, 30—34. —
% Nepodařilo se mi citát zjistiti, — ' Sron. Mat. 7, 15.
