XII
Závažnější mohla by býti námitka jediná — vracím se ještě k onomu
rozšíření programu své sbírky, — že totiž souvislost listů Husových,
toho nejcennějšího snad pro poznání Husa-člověka odkazu, jest tím po-
někud roztříštěna. Přiznávám, že mi toho opravdu bylo líto, a nedo-
vedu ani této námitky úplně odzbrojiti, nicméně lze, tuším, uvedené již
důvody ještě zesíliti. Také listy Husovy ve vlastním smyslu byly na-
mnoze — poznáme to ještě — určeny pro veřejnost, čistě intimních
sdělení, jaká nám znamená korespondence dnes, mezi nimi (mimo žalářní)
není, nebo aspoň ne mnoho — tím nemá býti řečeno, že nejsou upřímné,
neboť právě proto jsou nám tím vzácnější. Zdá se mi však, že toto dů-
ležité měřítko literární při vědeckém vydání nemůže býti rozhodující,
a tomu, kdo chtěl by v souvislosti čísti kritické vydání jem listů Huso-
vých, poslouží snad seznam čísel podle původců, vzadu přidaný, kde je
postupně spořádány nalezne.
*
Začal jsem se studiemi o Husovi obírati před více než 25 léty
a kritická studie o chronologii listů Husových, před 20 léty vydaná (VUSp
1898 č. IV), byla jedním z prvních výsledků. Byla přijata příznivě, ale
ještě více bylo mi milé, že také její resultáty od badatelů o Husovi
byly přijaty téměř veskrze — pokusy o opravy nebyly vždy opravami, —
zejména však, když některé pozdější nálezy rukopisné potvrdily správnost
iného datování. Přes to však — i to se rozumí samo sebou, — chystaje
kritické vydání listů Husových, přihlédl jsem znovu ke všem příslušným
otázkám a odchylným názorům, od té doby (i dříve) proneseným. Bylo
mi začasté zadostučiněním, když ve většině případů mohl jsem, i přes
námitky a pokusy jiné, setrvati při názoru v oné studii proneseném,
ale neváhal jsem arci zříci se ho, kde jsem shledal námitky odůvodně-
nými, jako jsem zase jindy dospěl sám novým studiem k mínění od-
chylnému. Ve většině případů mohl jsem arci, jak řečeno, setrvati při
mínění svém — mohu tedy v úvodních poznámkách zpravidla odkazo-
vati k oné své studii. Kde jsem své starší mínění změnil, jsou důvody
rovněž stručně uvedeny v poznámkách úvodních, mimo to mohu nyní
také odkázati k svému a Kybalovu velikému dílu, takže zde mohu se
omeziti jen na věci nejdůležitější.
Největší měrou rozšířen materiál korespondence Husovy od doby,
kdy vyšla má studie, v skupině nejstarších listů, psaných do doby vy-
hnanství Husova r. 1412. Z dokumentů Husových pojal jsem sem jeho
ustanovení správcem kaple Betlemské (č. 2), listinu o uklizení jeho sporu
s Zeiselmeisterem o důchody Betlemské (č. 4), a listinu, v níž jménem
českého národa i university přijímá darování kaple Božího těla (č. 5),
listinu o založení kolleje králové Hedviky Husem zpečetěnou (č. 30)
a konečně notářský spis o pověření Husova traktátu De tribus dubiis
(č. 40). Z listů Husovi zaslaných (vedle dávno známych Oldcastleova
a Wycheova č. 21 a 22) zvláště jest důležit list Jana z Rakovníka, dávno
