Ć. 95. 1414, Nov. 3—4?
©
o
Palacký již umístěním i výslovně (sron. Doc. str. 149 pozn.) označil
list jakožto nejistý, ale v jeho textu není nic, co by autorství Husovo vylu-
čovalo, neboť zmínka o přijímání pod obojí, jež jediná by mohla ponekud
vaditi, vysvětluje se tím, že podle záhlaví v Op., které patrné jest rukopis-
ného původu (srvn. úvod), list jest psán v době koncilu Kostnického, tedy
nepochybné až z Kostnice, když Hus přijímání pod obojí byl již schválil ;
tím tedy padá jediný důvod podezřelosti, a není, proč pochybovati, že list
psán některému knézi s Husem blíže známému asi v Kostnici, nepochybně
ještě pred uvéznéním. Hefele VII, 175, maje list rovněž za pravý, míní, že
psán v žaláři (a pak by ndleżel asi za 21. cerven 1415); minéni tohoto nelze
sice vyvrátiti (sám jsem je mel za pravděpodobné, srvn. Listy Husovy 75), nyni
zdá se mi datování pred uvéznéním pravdépodobnéjsim. Ze Hus ještě ve vězení
mluvil o kalichu zdrzelivé, nemüze vaditi, ponévadz právé uvéznéni a oce-
kávání procesu mohlo podmiňovati jisté zmírnění v otázce, v níž Hus dříve
byl rozhodnějším. Text latinský, jak pověděl již Palacký, jistě jest původní
(třeba od vydavatelů méěnén), český překlad pořízen asi teprve v 16. stol.
O datu nelze nic bezpečného říci (srvn. svrchu); smíme-li list počítati
k oném čtyřem z ciziny psaným (v. č. 96), náležel by list patrně, byl-li psán
v Kostnici, ke 4. listopadu, a pak by adresátem mohl býti Havlík.
Pax domini nostri Jesu Christi, frater carissime! Esto diligens in pre-
dicacione ewangelii et fac opus boni ewangeliste. Vocacionem tuam ne
negligas, labora tamquam beatus miles Christi: Primum pie et sancte
vive, deinde fideliter et vere doce. Exemplum esto aliis in bono opere,
ne in sermone reprehendaris, corrige peccata et virtutes commenda;
illis, qui male vivunt, mineris penas eternas, qui vero sunt fideles et
pie vivunt, gaudia eterna proponito. Predica assidue, breviter tamen et
cum fructu, prudenter intelligendo sacras scripturas. Incerta et dubia
numquam aífirmes, ne reprehendaris ab adversariis, qui gaudent, ut suis
proximis detrahant, quo ministros dei contumelia afficiant. Hortare ad
confessionem fidei et communionem utriusque speciei corporis et san-
guinis Christi, ut qui de peccatis suis vere penitenciam egerunt, eo se-
pius ad communionem accedant. Teque moneo, ne cauponas cuin hospi-
tibus ingrediaris, ne sis communis hominibus: nam quo predicator a so-
dalitate hominum remocior, eo est accepcior. Verumtamen operam tuam,
qua possis aliis prodesse, ne deneges.
Contra luxuriam, quocumque modo potes, assidue predica, nam illa
est bestia ferocissima, que homines devorat, pro quibus humanitas Christi
passa est. Quapropter te, carissime, obtestor, ut fornicacionem fugias;
nam ubi volueris prodesse, illie sese occultabit. Tuvenculas mulieres
omnimode fuge, ne credas religioni earum; nam dicit sanctus Augusti-
nus': ,Quo religiosior, eo ad luxuriam proclivior, et sub pretextu reli-
gionis latet dolus aut venenum fornicacionis*. Hoc eciam, carissime, scito,
! Citát, Husovi bézny (srvn. na pr. C. 86), pFevzat asi z Thom. Hybern. Manip. florum,
