556 D. XIII. Registra soudu komorního
svědomí ukázal. Tu JMt pán, pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší
hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále JMti raddami, takto o tom
nalezli: aby ony oboje strany s tou pří zase na ubrmany se obrátily, a Vilém Dob-
řanský aby ty svědky všecky vyslyšal, srovnajte se nebo nesrovnajte, aby tak kázal
psáti, jakž oni budou praviti, a ty svědky aby ubrmanóm dal, a oni aby mezi stra-
nami o to konec učinili, poněvadž sú to na se vzali mocně. Stalo se v středu den
svatého kříže nalezenie.
R. IIL 1. 263 b.
1204.
Mezi Tomášem Horňateckým z Dobročovic a Mikulášem Popelem z Vesce o pobránf svrchkü
po faráři. 1503, 3. května.
Thomáš Horňatecký z Dobročovic pohnal Mikuláše Popela z Vesce. Vinil ho
z pobrání svrchkuov, z kalicha střiebrného, z omiralu perlového, z šuby, z pasu střie-
brného, ze lžic střiebrných, z kněh s perlovými třapci, z zákonu a z jiných několi-
kerých kněh, z sobolové čepice, z truhlice, v kteréž byly sú poklady někteří, hotové
penieze, zlatí a groši a jiní klenoti, i z některých hospodářských věcí, mís cínových,
kteréžto věci on Thomáš pokládá za dvě stě kop grošuov českých, ješto mu je nade-
psaný Popel pobral po jeho knézi v Chvatlinách. Vlozen puohon léta MDIT v středu
před svatým Řehořem [9. března).
V té při mezi Thomášem z Dobročovic s jedné, a Mikulášem Popelem z Vesce
s strany druhé. Kdež on Tomáš vinil jej Popela z pobrání svrchkuov, z kalicha střie-
brného a z jiných věcí, kteréž jest pobral po knězi jeho v Chvatlinách etc., tak
jakož puohon šíře svědčí. A na to ukázal svědomí. Proti tomu on Popel pohnaný
odpíraje pravil, že jest toho kostela v Chvatlině pán podací, a ten kněz že jest
kšaft a zřiezení všech svých věcí a hospodářstvie učinil, a že on přes to, což jest
v tom kšaftu viece odkázáno nebylo, pobral. A na to ukázal některá svědomí. A dále
pravil, že jest toho nebylo tak mnoho, z čehož ho on vinil, než což jest pobral, že
jest mu to kněz dal, a pravie, že jest on Tomáš toho knězi v kšaftu povolenie dal,
aby své vedle něho Popela dal, komu chce. A na to ukázal týž kšaft. Tu JMt pán,
pan Vilém z Pernšteina na Helfenšteině etc., najvyšší hofmistr královstvie Českého,
se pány a vladykami, krále JMti raddami, vyslyševše puohon, žalobu, odpor, svědomí
i ten kšaft, takto o tom nalezli: Poněvadž on Thomáš i Mikuláš povolení sú oba
dali tomu knězi, aby své dal, komu chce, a při tom kšaftu se oba dva pokládají
páni podacieho toho a k tomu své pečeti přitiskli; i poněvadž se Mikuláš zná, že
by něco pobral, z čehož ho Tomáš vinil, a toho ničímž neprovedl, by mu kněz co
odkázal; protož což jest toho koli pobral, z čehož ho on v puohonu vinil a k čemu
se zná, aby se o to s Tomášem ve dvů nedělí rozdělil; a čehož praví že jest ne-
