Rozepře roku 1514 o držení tálův. 451
a sám sobě cupus dával, tehdy jest jich tak nedržal a nedrží: tu teprv jest poznáno,
že on jich tak tím dáním nedrží v tom cupusu, jak sú jemu dány od ní.
Jan Koráb pověděl: Pane hofmistře oc, žádali sú ho přátelstvím, a on jim
ty 2 třicáté dal a sám ostatek pavoval, a potom sám užíval; i paní svých užívala
2 třicátých. Paní Dorota k tomu pověděla, že ho za ně nikdá nežádala.
Jan Koráb pověděl: Pane hofmistře sc, upřímo že sú všech 5 třicátých
spustili, a potom ve 3 neb 4 nedělích za 2 třicáté ho žádali, tehdy sú jich nebyly,
neb sú k nim spravedlnosti neměli; než jestliže jest co cupusu převzal pan Vít,
a bude-li ho pan Samson z čeho viniti před VMtí, že mu práv bude.
Pan Samson pověděl: Pane hofmistře, že žena má jest k němu posílala, a on
se před Ondřejem a Ahníkem písaři neseznal, by je v tom cupusu ujal a držeti
chtěl, kdež pak oni tu správu před VMtí učiní oc.
Jan Koráb povédél: Pane hofmistfe oc kdyby byli nespustili, Ze by ho byli
neprosili.
Pan Samson pověděl: Nespustili, neZ dávali; a ponévadZ jest jich tak neujal,
tehdy se z toho sám vyvedl, poněvadž jest sobě sám bral cupus; pakli on to zapsáno
sobě ukáže, že ona od toho púští.
Jan Koráb pověděl: pane hofmistře sc, pan Vít VMti prosí, poněvadž jest
on sám cupusoval na své 3 třicáté, i na les dával, a paní na své 2 třicáté: nech
toho užívá, a paní Dorota také.
Tu sú obě straně vystúpivše, zase vstúpily, i podáni sú na přátely, aby se
o to přátelsky, budú-li moci, smluvily; a pakli se nesmluví, aby zase stály ve 2 ne-
deli se všemi potřebami. Actum Dominica Dicit 2” anno 13. [Mezi 30. říjnem
a 5. listopadem 1513.|
Při druhém pak stání, když sú zase vstúpili před JMt pána, pana mincmistra,
pány šephmistry a pana hofmistra a úřad horní, tu pan Samuel Lahvička od paní
Doroty z Duběnek pověděl: Urozený pane, VMt, pane hofmistře sc, páni milí! Paní
Dorota VMti žádá za potaz.
A když sú vystúpivše zase vstúpili, pan Samuel: VMt, pane milý oc. VMti
paní Dorota dčkuje z potazu. Dále ráčili ste slyšeti žalobu první, kterak jest pan
Samson ráčil od paní mluviti; ta VMti, mám za to, že jest v paměti.
Jan Koráb pověděl: VMt, urozený pane, VMti páni úředníci všickni! Pan
Vít kázal před VMtí toto pověděti, Ze on nemá k tomu nic víc co mluviti, než to,
což prve prožaloval, že na tom stojí.
Pan Samuel pověděl: Urozený pane sc, jakož praví teď pan Jan Koráb, že
by Vítovi ty tále dal pan Samson i paní, že se pan Samson k tomu zná, že sú mu
57%
