EN | ES |

Facsimile Lines

802


< Page >

[1]
Rozepře roku 1514 o držení tálův. 451

[2]
a sám sobě cupus dával, tehdy jest jich tak nedržal a nedrží: tu teprv jest poznáno,
[3]
že on jich tak tím dáním nedrží v tom cupusu, jak jemu dány od .

[4]
Jan Koráb pověděl: Pane hofmistře oc, žádali ho přátelstvím, a on jim
[5]
ty 2 třicáté dal a sám ostatek pavoval, a potom sám užíval; i paní svých užívala
[6]
2 třicátých. Paní Dorota k tomu pověděla, že ho za nikdá nežádala.

[7]
Jan Koráb pověděl: Pane hofmistře sc, upřímo že všech 5 třicátých
[8]
spustili, a potom ve 3 neb 4 nedělích za 2 třicáté ho žádali, tehdy jich nebyly,
[9]
neb k nim spravedlnosti neměli; než jestliže jest co cupusu převzal pan Vít,
[10]
a bude-li ho pan Samson z čeho viniti před VMtí, že mu práv bude.

[11]
Pan Samson pověděl: Pane hofmistře, že žena jest k němu posílala, a on
[12]
se před Ondřejem a Ahníkem písaři neseznal, by je v tom cupusu ujal a držeti
[13]
chtěl, kdež pak oni tu správu před VMtí učiní oc.

[14]
Jan Koráb povédél: Pane hofmistfe oc kdyby byli nespustili, Ze by ho byli
[15]
neprosili.

[16]
Pan Samson pověděl: Nespustili, neZ dávali; a ponévadZ jest jich tak neujal,
[17]
tehdy se z toho sám vyvedl, poněvadž jest sobě sám bral cupus; pakli on to zapsáno
[18]
sobě ukáže, že ona od toho púští.

[19]
Jan Koráb pověděl: pane hofmistře sc, pan Vít VMti prosí, poněvadž jest
[20]
on sám cupusoval na své 3 třicáté, i na les dával, a paní na své 2 třicáté: nech
[21]
toho užívá, a paní Dorota také.

[22]
Tu obě straně vystúpivše, zase vstúpily, i podáni na přátely, aby se
[23]
o to přátelsky, budú-li moci, smluvily; a pakli se nesmluví, aby zase stály ve 2 ne-
[24]
deli se všemi potřebami. Actum Dominica Dicit 2 anno 13. [Mezi 30. říjnem
[25]
a 5. listopadem 1513.|

[26]
Při druhém pak stání, když zase vstúpili před JMt pána, pana mincmistra,
[27]
pány šephmistry a pana hofmistra a úřad horní, tu pan Samuel Lahvička od paní
[28]
Doroty z Duběnek pověděl: Urozený pane, VMt, pane hofmistře sc, páni milí! Paní
[29]
Dorota VMti žádá za potaz.

[30]
A když vystúpivše zase vstúpili, pan Samuel: VMt, pane milý oc. VMti
[31]
paní Dorota dčkuje z potazu. Dále ráčili ste slyšeti žalobu první, kterak jest pan
[32]
Samson ráčil od paní mluviti; ta VMti, mám za to, že jest v paměti.

[33]
Jan Koráb pověděl: VMt, urozený pane, VMti páni úředníci všickni! Pan
[34]
Vít kázal před VMtí toto pověděti, Ze on nemá k tomu nic víc co mluviti, než to,
[35]
což prve prožaloval, že na tom stojí.

[36]
Pan Samuel pověděl: Urozený pane sc, jakož praví teď pan Jan Koráb, že
[37]
by Vítovi ty tále dal pan Samson i paní, že se pan Samson k tomu zná, že mu

[38]
57%


Text viewFacsimile