58 A. XXVII. Dopisy Zdeňka Iwa z Rožmitála 1508—1535.
chci se k tomu rád přičiniti, což by to nejdřéve býti mohlo. A pán Buoh všemohúcí
rač dáti, pane švagře muoj milý, abychme se spolu šťastně a ve zdraví shledali.
Datum ut supra.
Urozenému pánu, panu Ludvíkovi Zajímačovi z Kunstatu oc, panu švagru a přieteli
mému milému.
Jakož jste mi také, pane švagře muoj milý, psali; což se pana Mikuláše
Karlíka dotýče: i zprvu neuměl jsem dobře jeho psaní piretisti, než potom jsem
jemu porozuměl, i tomu přiepisu, což jste vy jemu psali, jakož vám teď to jedno
i druhé zase posélám i také ten list, kterýž jsem jemu podle vaší žádosti psal;
a jistě jsem psal pilně, i což mi zase odpíše, muožete to dobře ohledati, i učiňte
tak, neb jest potřebí, abyšte se věděli v tom čím spraviti.
884.
Michalovi Slavatovi z Chlumu v příčině odložení spravedlivosti jeho nejvyšším purkrabím na
soud zemský, o sporném jeho jednání s nejvyšším komorníkem, co o něm mluvil nejvyšší
purkrabí v Budějovicích oc.
Na Velharticich 1531, 16. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.
Službu svú vzkazuji. Urozený pane, pane přieteli muoj milý! Byšte se dobře
měli a zdrávi byli, toho bych vám věrně přál. Jakož jste mi, pane přieteli muoj
milý, psali i toho přípisy poslali, jaké jste psaní panu purkrabí najvyššiemu *) učinili
a on vám zase, též také což jste psali panu komorníkovi najvyššiemu**) a co vám
také za odpověď dal: i v pravdě v těch ve všech věcech rád bych vám tak rád
radil, pokudž bych najvýše rozuměl, jako v své vlastní věci, anébrž radši bych sebe
v své potřebě obmeškal nežli vás u vaší, ale již k nynéjsiem spuosobóm nás nékterych
rozumové staří snad se nechtie trefovati s novými, a zvláště jestliže by kto pod tiem
čeho toho hledal, obmejšleje něčí nebezpečnost anebo těžkost. A námť není potřebí
z jiných příkladuov mnoho bráti, čehož jsme sami vy a já zkusili z některých stran,
ješto jest to ještě z paměti nevyšlo. I což se dotýče toho psaní od najvyššieho pana
purkrabie: jistě neviem, pane přieteli muoj milý, jiného, než, poněvadž toho, oč jste
jemu psali, odkládá na naučení soudu zemského, že, bojím se, musíte dotud strpení
mieti; ač znám to, že jest věc obtížná, komuž se jeho spravedlivost odtahuje a od-
kládá, kteráž, naději se, bez takového naučení mohla by se spravedlivě vykonati,
abyšte vy toho, coż jest podle práva, též užievali; čehož jiní v tomto královstvie
v takových věcech užievají. Což se pak dotýče pana komorníka, strýce mého, rád
bych tomu byl, abyšte spolu v lásce přátelské byli, a zvláště poněvadž jste sobě blízcí
sousedé. A oč jste se na pana hofmistra najvyssieho***) a na mne k přátelskému
*) Jan z Wartmberka. **) Jaroslav z Šellenberka na Kosti. ***) Vojtěch z Pernšteina.
