z roku 1501. 547
jemu plátce býti, a při tom z čehož jeho dále viniti bude. Vložen puohon za hejt-
manstvie pana Petra z Rozmberka létha MCCCCXCIX.
V té při mezi Alexandrem Chmelíkem z Střmelic s jedné, a Václavem Vlčkem
z Čeynova pohnaným s strany druhé. Jakož týž Alexander puovod viní jej Vlčka
z služby i ze škod, kterýchž, byv hejtmanem jeho u ciesaře JMti, obmeškává jemu
plátce býti sc, tak jakož puohon šíře svědčí; JMt pán, pan Vylém z Pernšteina na
Helfenšteině sc, najvyšší hofmistr královstvie Českého, se pány a vladykami, krále
JMti raddami, tento puohon zdvihají z té příčiny, že maje on Alexander v puohonu
položiti po bratřiech svých & summu menovité jmenovati, z ceho viniti chce, i ne-
položil. Stalo se ve čtvrtek den svatého Martina.
R. III. 1. 3. a.
1052.
Mezi Dorotou Šumburkovou z Landšteina a Jiříkem Kopidlanským z Kopidlna o nátisk činěný
lidem Březenským konšely z Kopidlna. 1501, 11. listopadu.
Dorotha Šumburkova z Landšteina pohnala Jiříka Kopidlanského z Kopidlna,.
aby lidi své z Kopidlna zejména tyto: Jana Pikousa, Petra rychtáře, Jana Klimše,
Jana Bíle, Matěje Šerého, Pavla Cigána, Pavla řezníka, Duchka Beneše, Šimona
Štětinu, Martina Smetanu, Jílka, Beneše kováře, druhého Beneše kováře, Petra Charváta
a Prokopa Drahoráza postavil před pány JMtí v soudu komorním oc., kteréžto lidi
již menované nadepsaná Dorotha vinila z pychu a z útisku, kterýž sú lidem jejím
Březenským, jsúce tehdáž konšelé, učinili a činí, je do ukrutné a těžké vazby vsa-
divše, k tomu je připravujíce téZkü vazbń, aby ortel jich podstoupili, k vyššiemu
orteli je připustiti nechtiece, s těmi lidmi svú vuoli majíce, jak se jim zdálo. Vložen
puohon léta MD za pana Jence a pana podkomořieho. |
V té při mezi Dorothi Sumburkovd z Landšteina a lidmi jejími z Března
s jedné, a mezi konšely městečka Kopidlna, menovitě Janem Pikousem, Petrem rychtářem
a jinými s strany druhé. Kdež táž Dorotha vinila je z pychu a nátisku, kterýž sú
lidem jejím Březenským, jsúce tehdáž konšelé, učinili sc, tak jakož puohon šíře svědčí.
Proti tomu Petr Charvát z Kopidlna, poručník pohnaných, na miestě týchž pohna-
ných odpieraje pravil, že tiem pychem jí Dorothě Šumburkové ani lidem jejím nic
vinni nejsú, než že oni vedle svého práva, jsúce za právo od Jana Kapříka z Lesonic
žádáni k obstavení jich Březenských, práva sú přáli, a právu folkujíce vedle naučenie
konšeluov Jičínských právu sú dosti učinili, než že sú o tu při mezi týmž Kapříkem
a o tu sukni i o tesák jim Březenským ani jemu Kapříkovi práva neřkli, a to
proto, že oni Březenští k jich právu uručiti sú nechtěli; než nesčekavše ortele jich
Kopidlanských ani ku právu uručivše, k vyššiemu sú se odvolávali. A na to sú tíž
lidé Kopidlanští svědomí ukázali. Tu JMt pán, pan Vylém z Pernšteina na Helfen-
