z roku 1527. 477
298.
Adam z Hradce hájí sestru svou Annu, vdovu po Ladislavu ze Šternberka a Jindřichovi
z Rosenberka, proti Janovi z Šternberka.
Bez místa a data (asi 1527). Opis pap. souč. Fam. Sternberg.
Najprve kdež ste VMt ráčili voznámiti, co sobě pán z Šternberka od paní
a sestry mé obtěžuje, že jest jí pohnal z nářku cti pro ublížení v psaní svém jeho
poctivosti, a že jest paní k tomu puohonu nestála sc. I k tomu artikuli na místě
paní a sestry mé tuto odpověď dávám: Předkem, že paní tak praví, že o žádném
ublížení proti poctivosti páně Janově v svém psaní neví. A když pan Jan všecka
psaní ode paní, kteráž jest jemu činila, pokáže před VMtmi, že jest té naděje, že
to VMti poznati ráčíte, že jest to všecko slušné bez ourazu jeho poctivosti psáti
mohla, což jest psala. A tak z toho jest tomu rozuměti, že jest to pan z Šternberka
mohl poznati, že pan z Rozmberka neboštík paní k jejím vlastním puohonüm o zna-
menitý její věci a spravedlnosti státi jest nedal, a rozuměje tomu a tak, ten puohon
o nářek cti učinil, k kterémuž též pán jí státi nedal. Kdež pak to VMt dobře znáti
ráčíte, že jest paní vždy byla v moci pána a muže svého, jakožto poslušná a věrná
manželka, nikam bez vuole jeho nejezdila jest, a tudy panu Janovi bohdá nic po-
vinnována není. Neb když jesti ta příčina k neboštíku pánu z Rožnberka přišla, že
sou páni ouředníci menší do desk listu paní nedopustili vložiti, kterejž jest od slavné
paměti krále Ludvíka JMKské paní měla a s relatorem JMKské jej k dskám poslala;
v kterýmžto listu JKMt ráčil jest své povolení dáti, aby paní ke všem přem mohla
poručníky zdólati oc; potom jest se obával, kdyby paní ku právu jela a státi měla,
aby něco obtížnějšího ku paní nepřišloj a zvláště jak sou na ten čas paně z Roznberka
věci v rozličných ruoznicech stály. i
Kdež jest vy druhým artikuli pan Jan z Šternberka pied VMtmi ode pani
a sestry mé to sobě obtěžoval, kterak jest jeho pohnala těmi puohony, a ke škodám
jej pripravila, a k těm puohonům nestála oc. I k tomu já ode paní a sestry své
toto pravím, že její nestání k těm puohonóm nemělo by panu Janovi obtížný býti,
ale spíšť vděčný; neb byť paní vuoli měla, nikoli by těch puohonů nepominula,
majíci bohdá jistou a dokonalou spravedlivost k těm ke všem věcem, z čehož jest
poháněla. Kdeż ste VMt z předešlý odpovědi tomu šíře vyrozuměti ráčili, i také
mohlo by VMti v paměti býti, co jest nebožtík pán z Roznberka v některých psaní
svých dostavoval, i z kterých příčin jemu jest se nevidělo ku právu stávati; a tak
poněvadž sám toho oumyslu byl, snad není divný, že i ženě své týhož zbraňoval.
Protož se paní vidí, byť pan Jan z Šternberka měl ty škody prokazovati a provo-
zovati, že by se jich mnoho nenašlo.
Před VMtmi v třetím artikuli pan Jan z Šternberka toho dotkl, kdež jest
vedle smlouvy o některé věci stalo se mocné přestání na někdy panu Petrovi z Rozn-
