z roku 1527. 381
staradávna bývalo, učiněna byla; jakož pak Ze se tak stane, žádné pochybnosti jmieti
neráčí. Také zná JMt za potřebné a užitečné, co se řádu a práva pruochodu tohoto
margkrabství i také ubezpečení a upokojení silnic, aby zlí svého předsevzetí neužili,
dotýče, aby to i jiné s radú a pomocí vás všech stavuov na místě zřízeno a spuo-
sobeno a opatřeno bylo; však JMKská o tom jiný den, když se již nahoře psané
věci vykonají, všem stavóm šíře oznámiti ráčí.
CL.
Tři vyšší stavové moravští připomínají králi Ferdinandovi, že přísahati jemu nebudou, nejsouce
k tomu dle obyčeje povinni. Města že učiní, co jest povinnost jejich. (1527 začátkem dubna.)
Kopiář pomátek snémovnich zemsk. arch. mor. v Brně f. 88 sg.
Odpověď od stavuov margkrabstvie tohoto na to předložení od krále JMti.
Milostivý králi! Toto jest paměť naše těch slov, kteréž jsú k VKMti mluvena
od stavuov margkrabství Moravského skrz pana hajtmana v tom poselství, v kterémž
jsme ode všech stavuov vysláni byli k VKMti.
Coz se tej řeči dotýče, kterúž jste VKMt nám sepsanú dáti ráčili, na kterúž
jsú všickni stavové rozmluvení jmčli, a toto jsú nám poručili VKMti za odpověď
dáti, že v tom sepsání jiného neznají, než že jest vší lásky a milosti plné od VKMti
k nám, jakožto od pána našeho milostivého. Než což se přísahy dotýče, kteréž
VKMt v tom sepsání dotýkati ráčíte, toho na nás žádajíce a napomínajíce, abychom
prísahu a povinnost povinnú tak, jakž od staradávna bývalo, VKMti učinili: Milo-
stivý králi! Toto k tomu pravime: že přísahy žádnej VKMti povinni činiti nejsme,
páni, preláti a rytířstvo; než což se měst dotýče, ti v tom rozdíl s námi mají, co
jsü oni VKMti povinni, v to my nesaháme. A protož VKMti prosíme, jako pána
našeho milostivého, že nás v takovú přísahu potahovati neráčíte, ani jí na nás žá-
dati, abychom ji VKMti činiti jměli, poněvadž jsú ji předkové naši, ani my předkóm
VKMti nečinili; než že nás při tom držeti a zachovati ráčíte, při čemž jsme od
předkuov VKMti držáni a zachováni byli.
Milostivý králi! Jakož jest ode všech stavuov VKMti povědíno, na jaký
zpuosob slib a poddanost VKMti učiniti chceme, v tom jiného neopatrujíc, než po-
ctivosti své, abychom na nich ouražky nenesli. Jaká odpověď od VKMti jest nám
dána, tej jsme ještě na ten čas dokonale nevyrozuměli. Než což jsú k tomu páni
úředníci zemští království Českého promluvili; v jakém by se v tom k nám přá-
telství a v pomoci královstvie České zachovati chtělo, tomu jsme vyrozuměli; kdež
toho neznáme, ani u sebe nalezneme, abychom tím spuosobem, ač by k tomu přišlo,
na poctivostech svých opatřeni byli; než to známe, že bychom skrz takovü věc zá-
hubu a zkázu na svých statcích měli. A protož VKMti prosíme, jako pána našeho
milostivého, tak jakž jsme i prvé VKMti prosili, že nás při tom a na ten spuosob
