330 B. XII. Sněmy moravské
pořádně souzeni býti nemohli; i na tom jest zuostáno: Kdyžbykoli póhon prožalován
byl po třikrát, a puovod póhonu nestál, tehdy aby předse ten póhon vymazán byl.
Pakli by pohnaný nestál, tehdy má pokuty připadnúti pět kop grošuov. A ten, kdož
jej pohánie, má naň ustané dáti na těch pět kop grošuov. Však proto ten pohnaný
má předse tomu, kdož jej požene, ten soud odpoviedati a práv býti. Pakli by ne-
stál k tomu póhonu až do vzdánie soudu, ten kdož jej žene, bude moci naň ustané
dáti na při, oč jeho žene, tak jak se prvé zachovávalo. A ten, na kohoż na těch
pět kop grošuov ustané dáno, bude povinen těch 5 kop gr. na posudku tomu, kdož
ho pohnal, polożiti a spraviti. A pakli by toho neučinil, ten kdož naň těch 5 kop
grošuov ustál, bude moci naň zvod ručiti podle práva, tak jako by na tu summu
přísud panský jměl.
Z. Z. 1585 f. 38. — Z. Z. 1545 f. 44. sg. — Z. Z. 1604 £. 48.
CXVL
Ze sněmu obecního v Brně 14. září 1520.
Památky sněmovní zemsk. arch. Mor. v Brně fol. 11. b.
Anno domini 1520 feria VI. die exaltationis sancte Crucis držán jest sněm
obecní v městě Brně; na kterýžto vyslán byl od krále Ludvíka JMti duostojný pán
pan Stanislav biskup Olomucký. Kdež při přítomnosti JMti učinili jsú povinnost
a přísahu do rady králi JMti tito páni a z rytířstva dolepsani:
pan Smil Kuna z Kunstatu, pan z Pernstaina,
„ Václav Berka z Dubé, „ Petr Dubravský,
, Václav Mezřícký. n Petr Źerotinsky.
Z rytířstva z kraje Olomuckého: Z kraje Brněnského:
pan Heřman Veselský, pan Celand,
„ Jan Kobík. » Bohuše Rychwaldský,
„ Přemek z Víckova. „ Jindřich Lechvický.
1. O sjíždění k sněmu a vysedání soudu.
Item. Páni a rytířstvo v soudu zemském sedající nynie i na budúcí časy tak
se zachovávati mají, jakoZ lantfryd ukazuje, na dni jmenovité do Olomuce i do Brna
aby se sjfZdéli a soud vysedali, pokudZ by se nevzdal; a odtud aby žádný neod-
jížděl, lečby pan hajtman, páni soudce JJMt potřebu něčí znajíc, jej odpustiti ráčili.
Pakli by kdo nepřijel a tak se nezachoval, ten má od pana hajtmana k druhému
sněmu obeslán býti, aby před panem hajtmanem a pány soudci JJMtí stál; a tu má
slibem zavázán býti, aby před králem JMtí se postavil na den, kterýž jemu pan hajtman
a páni soudce jmenovati ráčí; a toho slibu aby prázden nebyl, leč jej král JMt rukü
dáním propustiti ráčí.
Viz kniha Drnovská p. 112. sq. — Z. Z. 1636 f. 20. — Z. Z. 1645 f. 28. — Z. Z. 1604 f. 33.