Zápisy z r. 1486. 433
on Kolda dal jest, jmenovitě padesát zlatých uherských, když jest jat byl, jsa v službě
u téhož pana Jaroslava. I jest rozkázáno od JMKské panu Jaroslavovi, aby těch pa-
desát zlatých zase jemu Koldovi dal a navrátil konečně na sv. Jana Křtitele božieho
nynie piístieho. Pakli by Koldy samého nebylo, ale tomu, komuž by on poručil, aby
dány byly. Actum sabbato post Ambrosii, anno etc. LXXXVI".
R. IL a. list E. 2. b.
456.
Mezi Hefmanem Slepotickým a Janem Kostkou z Postupic. 1486, 8. dubna.
V té při a ruoznici, kteráž jest mezi Heřmanem Slepotickým s jedné, a panem
Janem Kostků z Postupic s strany druhé. Jakož týž Heřman tázal se jest služebníkuov
páně Kostkových, jsú-li s plnú mocí, Hynek a Markvarth a Mikuláš pověděli jsú, že
pán jich psal jest panu Pavlovi a Panu Sokolovskému, že je s plnů mocí posielá, než
jim że jest žádného listu nedal. Král JMt se pány raddů JMti vypovédieti ráčil:
Poněvadž pan Jan Kostka neposlal jest služebníkuov svých s plnů mocí vedle řádu
a obyčeje, i témuž Heřmanovi dává se za právo proti panu Kostkovi. Actum sabbato
post Ambrosii, LXXXVT', presentibus Paulo de Gensstein, Sstiastny de Walsstein,
Johanne de Rupow, Nicolao de Horzicz, Alberto Leskowczone succamerario, procura-
tore, Samuele de Hradek.
R. IL a. list E. 2. b. Srv. nález 6. 489 na str. 424.
457.
Mezi dcerou Vítka rychtáře z Velvar a obci Velvarskou. 1486, 8. dubna.
V té pfi a ruoznici, kteráz jest mezi Vítkovü rychtáfovü z Velvar s jedné,
a purgmistrem i konšely a vší obcí s strany druhé, což se dotýče tržného. Jakož se
o tu věc mejlé, o kterúžto JMKská ráčil jest je prve nálezem rozsúditi, a to tak, že
JMt túž Vítkovu dceru vedle majestátu zuostaviti ráčí, což k rychtářství tržného
příslušie, a to takto: což se koli na miestě prodává, z čehož se platí, že to slove
tržné, že to k rychtářství příslušie, a což se veze nebolito dobytkovć żeni, z čehož
se clo platí, to příslušie Velvarským. A je JMt při tom zuostavuje, ale však tak, aby
tíž Velvarští žádného mimo starodávný obyčej výše neobtěžovali, než tak podle staro-
dávnieho obyčeje každého zachovali. A poněvadž též Vítkově dceři a jejiemu muži
ti duochodové k rychtářství příslušejí, JMKská takto rozkázati rátí: aby on i s żeni
svú tu [ve] Velvařiech bydlem byl a ty věci aby spravoval, jakož na rychtáře slušie.
Pakli se jim toho učiniti nezdá, ale aby toho odbyli tomu, ktož by se k tomu úřadu
hodil a jej zpravoval, jakž ta potřeba káže. Actum sabbato post Ambrosii, anno etc.
LXXXVI’, presentibus dominis ut supra immediate.
R. II. a. list E. 3. a. Srv. nález č. 446 na str. 428.