352 D. XIV. Poselství krále Jiřího do Říma k papeži r. 1462.
čnosti. Totof jest usüzenie na$e, takto oznamujem, a vy mu&íte pfijieti; tak také
králi, království a markrabství přikázanie,;') a nynie přikazujem, aby to, což vaši
kněžie z své vóle, bez mistra a bez moci držie,“) opravili, neb klamají lid a hodni
sú těžkého tresktánie, a neostanú-li toho & nebudü^) se káti, budü zatraceni. Milo-
stiva však jest matka cierkev, nezapříť milosti, neb [115°] opuštěné k sobě vine
obrácením v pokoře“); i protož vidí se, že nemáte z kompaktát pravdy, neb ste bez
moci učinili; novost začavše. A v tom, že“) prosíte, abychme vám pójčili přijímati
z kalicha lidu obecnému: zajisté byť ta věc byla“) spasitedina a nám poctiva, nebyla
by v pójéení nesnázka; ale obého nenie, neb nám nenie poctivé. Kterakž tehda do-
pustíme,“) ano naši předkové zapřeli a dvoje koncilium odvolalo neb zavrhlo? Vám
také nenie spasitedlné, nebo mrzka jest strana, kteráž se se у т sjednává.") V&ickni
také králové i kniežata a lidé křesťanští, krom Řekóv, a by vám nynie bylo pójčeno,
byli by?) pohaněni; protož neslušieť, aby dopuštěno bylo.
Dále'“) zvláště neslušie nám toho dopustiti z mnohých příčin: první pro ne-
bezpeéenstvie kaciefstvie, aby snad nevéfeno bylo Krista celého pod první zpósobů
nebýti; druhé pro nebezpečnost svátosti, aby krev boží, jakož se přiházelo, nebyla '')
vylévána, protož pro poctivost takové svátosti nemá pójčeno býti; třetí pro jednotu
[115%] a pokoj, kteréhož hledáte království,") nebo bylo-li by vám pójčeno, jest
druhá strana, jenž se přidrží jednoty cierkve a přijímá pod jednü zpósobü, kteráz
nikdy neb těžce přivolí**) tomu pójčení, a tak na věky bylo by rozdélenie. A'*) viete,
Ze všeliké královstvie v sobě rozdělené zahyne; protož musit bÿti, aby jedni druhým
postúpili, má-li býti pokoj; ale nenie hodné, aby oni vám postúpili, neb hodné jest
vám'^) následovati Slepéjí jich'^) otcóv: na vás viece slu&ie, abyste odstüpili od toho
nového dómyslu, a tak navrátiti se'") k fádóm a k obyčejóm, v nichž sú byli otcové
vaši. Čtvrté, abychom súsedóv vašich všady vókol, jakożto Nemcóv, Uhróv a Polśków,
proti království nepopudili; nebo bychom my pak stokrát pójčili; nebude bez toho,
byť vás nehaněli. Protož pro pokoj váš i vašich súsedóv, aby mezi vámi býti mohla
kupectvie, manZelstvie a přátelstvie, jedno spolu smýšlejte s súsedy svými. Páté,
bychom my pak toho pójčili, přišlo by vám ne k pokoře, ale ku pýše, neb byšte
[116“] pravili chlubně: hle, jehož sme dávno žádali, již máme; myť sme měli pravdu,
a oni sú od nás ji přijali; a tak měli byšte chválu nad chválu, jako byšte viech'")
otcóv můúdřejší byli a lepší se zdáli nad jiné křesťany. Protož abyšte otcóm vašim
nečinili k příčině zatracení, také abyšte se nechlubili mezi lidmi, nemá vám pójčeno
býti; i nenieť prosba vaše slušna, neb neviete, co prosíte. Jako ona matka synóv
1) Za přikážeme, jak v Ka Bj; přikazujíce 7. — ?) Ginie T. — *) nebudü-li 7 & B. — *) neb odpu-
štěnie k sobě obráceným Z; K а В. — 5) tam že T. — 5) vám T a B. — 7) odpustieme K. — 8) Za nesje-
dnává, jak v T, K a B. — ?) Po strané připsáno ,&te". tedy ,byli by&te^; nebyli-li by 7. — 2°) Dále také 7:
— na zemi nebyla 7, K a B. — 1%) v krdlovstvi 7. K. — 3) nepfivoli T & B. — ?*) Ale T, K a B.
— 15) jim T, K a B. — !5) svých T. K. — '7) Za navrátili, jak v T, K à B, — 9) vašich T, K a B.
