260 C. XII. Zápisy
šemu milostiwému, a budůcím dědicóm pána JM“, a druhá polowice úžitku s wody
té aby brána byla ku obci města Horaždějowic. Nebo każdy, ktoż piwo waří, dáti
má dwa groše, na groš míšenský počítajíc. Pakliby se co pokazilo, tak żeby woda
nešla na město: dokudž se to neoprawi, aby zase woda byla ku piwa warení,
žádný nic platiti nema, aż do nawedenie wody zase. Také kdyzby se kawra po-
kazila, aneb żeby nowû kawru dělati chtěli, na dielo to ze spolka nalożiti maji, a
dělníkóm takć ze spolka platiti mají, ktozby tu kawru délali kterakZkoliwék bud
kamennů nebo dřewěnů: wšeckni nákladowé ti ze spolka mají placení býti, i tomu,
ktožby trůby oprawowal, aby woda na město šla do piwowáruow. A tato smlůwa
stala sě jest před plnů raddů pánuow purkmistra a konšel, w pritomnosti wšie
obce města Horaždějowic. Kterüzto smlüwu ráčil jest rozkázati pán JM“, pán náš
milostiwy, . . . w kniehy tyto zapsati k wééné paméti. (Acta sun)t haec annorum,
quibus supra oc.
A to wody wedenie na mésto skrze zdi méscké a pres dwér faräïskÿ, jakoz
w knéhách téchto zapsáno jest z rozkázanie urozeného pána, pana Puoty z Rizm-
berka a na Swihowé, najw. sudi králowstwie Ceského, pána našeho milostiwého,
stalo sè jest s powolenim urozeného pána, pana Jana z Swamberka a na Strako-
nicích, mistra přeworstwie Českého oc. a welebného otce kněze Mikuláše , přewora
času toho, i wšeho konwentu domu Strakonického, a wolí také ctihodného kněze
Wäclawa času toho faráře našeho, kterýžto o to wody wedenie osobně do Stra-
konic pracowal jest. A to wloženo jest k wééné paméti w tyto kniehy měšcké
owšem s tůto wýmienků, že pan farář nynější, i po něm faráři budůcí s wody nic
dáwati nemají, jako jiní süsedé dàwaji s té wody po II gr., ktoZ piwo watie. Acta
sunt haec anno dni M quingentesimo primo, ante Georgii f. IIIl et ante Marci
evangeliste I.
19.
Püta z Risenberka mé&tanüm Horazdéjowickym práwa jich a wysadv obnowuje.
Na Rabi, 1503, 1 Sept. (Orig.)
We jméno swaté a nerozdielné trojice, boha otce i syna i ducha swa-
tého, wše jednoho hospodina, amen. Pončwadž lidské křehkosti stwořenie nemuoż
wšech wěcí pamětliwě obdržeti, widi se užitečné i potřebné, aby ty wěci, kteréž
se od lidí znamenitě dějí , písma s pomocí neb swědkuow obranů upewněny byly,
ku paměti budücich wééné. Protoz ja Puota z Rizmberka a na Swihowe, naj-
wyšší sudí králowstwie Českého a pán města Horaždějowic , známo činím wšem
wuobec, ktoż list tento uziie, aneb jej čtúci slyseti budů, že konšelé i wšecka
obec měšťan mých w městě Horaždějowicich k mé pritomnosti pristüpiwse, mne
prosili sů pokorně a snažně, abych práwa mého města nadepsaného a wysazenie
