a Jednotau panskau w Čechách, r. 1468. 157
jich hanénie i pro takowy jich toćliwy klam pfiwoliti nemienime. Neb i prwnie
naše swolenie k příměří na jich chlůbu a přiřčenie, kdežto hlasitě byli sů při-
powěděli wšecko též učiniti a na králi Polském bratru našem mocně přestati jako
my, jediné aby sč spolu sjeli: a sjewše sě, kdež sů najblíže konce býti měli, tu
najdále do Říma зё odwolawaji na radu. A k tomu, aby wzdy k konci nešlo,
artikule sů popsali, kdežto ledwa by slušelo učiniti najutištěnějšícmu králi, I dou-
famet jeho swaté milosti božské, žeť nám ráčí dáti, že my bohdá sami s& i nase
poddané od jich neprawých a lstiwých jednání dobře uchowáme, a je takowé lidi
s boží pomocí k odiwě swětu přiwedem, tak aby každý takowého účinku dopustiti
sé wystfiehal. A my proto wzdy jako ten, jeżto pokoj miluje a (we) wšie rownosti
býti shledán žádá, na témž úmysle jakož i prwé stojíme a státi bohdá cheme, aby
wzdycky náš milý bratr král Polský nás mocen byl, wšecko rowne a sprawedliwe
od nás učiněno bylo, a nic méně. A jakož w swých barewných odpowědech oni
nasi zprotiwili prawie, že když sě jim z Říma poselstwie wráti, Zeby na králi Pol-
ském přestati chtěli: ač my té wiery žádné nemáme, by oni pro swü neprawost
tak sprawedliwého krále süd podstüpiti sméli: a wšak staneli sě, i tehdáž náš milý
bratr král Polský nás mocen buď podlé prwnieho našeho podánie. Nebo prwé, i
na ten čas, jej našeho milého bratra mimo wšecky za smluwce a jednatele rádi
mieti cheme wéci té, aneb by i wëtsie byla....
40.
Odpor jménem krále Jiřího učiněný proti článkům a pomluwám od Rudolfa Lawant-
ského biskupa i mnicha Gabriele na něho smítaným. (Sauwěký překlad z latiny.)
Bez datum. (Z rkp. Sternb. nyní Lobk.)
Jakož odpowěd naše, kterůž sme najmilejšícmu bratru našemu králi Polskému
učinili na žádost, radu i dobré zdánie bratrstwie jeho, a bohdá slušnů,
sprawedliwů , kresťanskú, srdcem i myslí upřiemů; kterážto pak odpowěd
w jiném úmysle i w jiném rozumu lapawě, ježto bohdá úmysl náš takowý
nenie, skrze Rudolfa biskupa Lawentského , kterýž sě býti prawi stolice
papežské legatem, a Gabriele mnicha bosáka, potworné a neprawé wy-
kládána jest, a we čtyři artikule dosti neslušně rozdělena jest:
W prwniem nás prawie nestydaté lháti, bychom w jednotë najswètéjsie
matky a swatého kostela byli; nás také i jinü (wieru) wériti, neżli najmilejsi obecni
krestanskü; pii tom také prwniem artikuli winu znamenitû däwajice, Zebychom my
16% swaté wiery matky zjewny protiwnik byli, wieru zrusiwse, sami sé zjewnéjie
kaciefem ukázali, zbozie duchownie rozpisowali, télo a krew bożi pod obojim zpó-
sobem rozdáwati kazowali, mistra Rokycanu hlawu knézstwa ustawili, jeho za
