558 D. IX. Wýpisky práwně a saudní
listowni, jichżto pani nesly$i: protoż aby Burianus, mili jakś swedomi osobni, aby
s nim přede pány stál in crastino Jeronymi. Zu/mb. f. 99.
401.
1456. In memorüs.
Katherina de Sekyric citat Nicolaum Čapek de Zalužan in crastino Jeronymi,
anno 1456. Ibi domini barones in pleno judicio invenerunt pro jure, et Jaroslaus
Plichta de Žerotin panský potaz wynesl : poněwadž jest Katefina actrix coram
dominis baronibus wywedla swèdomi, że jest wdána s prátelskü radü za Jana Ko-
stelakowa syna, a wéna po ní dáno sto kop grošů, a ji jmenowäno ä7C IP gr.
tu na Zalužanech, a tu i wznešena jest, a toho swčdomí wywedla jest, jakož swr-
chu dotéeno jest; a wedlé toho pani dederunt pro jure Katherinae actrici, że пета
swým wénem hnüti, a toho wéna jejiho aby ji Kateriné on Mikuláš postaupil,
Talmb. fol. 100.
402.
1456. In memorüs.
Jakub z Wřesowic cítat Jiříkonem de Žďáru. Ibi domini barones in pleno
judioio invenerunt pro jure, et Georgius de Kunštat et de Poděbrad, gubernator et
magister curiae regni Bohemiae, slowem králowym a na králowě místě dominorum
consilium exportavit; quia domini dederunt Jacobo pro jure pro damnis, quibus ci-
tat, a to proto, ponéwadZ sü se dskami položili stryci nedílni, kdez sü Jacobo ac-
tori we dsky kladli hereditates infra nominatas, a toho neprowedli, by byli nedilnt
ani Zeby byli commissarii potentes; et per hoc dictarum hereditatum est Jacobus
actor odsüzen panskym nálezem, ita tamen, si praefati Jifiko et Theodoricus possunt
sibi Jacobo oécistiti i w skodách zastaüi k Jiríkowi sirotku juniori de Zdáru here-
ditates sibi orphano adjudicatae (sic) per dominos barones in pleno judicio, ze to
Jakobus actor ma prijiti od nich w téchto škodách, z kterychz fratres praefatos
pohání, a jich pominüti, a to budeli moci oćistiti a w škodách jej zastati do ne-
dele prowodni najprw pfisti, a to bez puohonu. Actum anno 1456, Zalmb. fol, 101.
403.
1456, 12. Mai. W knihách památních A. XV.
Jitik z Kunitatu a z Podébrad, gubernator a hofmistr králowstwi českého,
slowem králowym a na králowě místě a jinf pani na plném saudu rozkázali sü tuto
pamät dskami znamenati, že jakož Jan Kolda z Žampachu swéwolně w mírné zemi
zprotiwil se jest práwu zemskému, k puohonuom ani práwuom swéwolně stawati
ani komu praw býwati nechtěl, a wedlé toho páni zemští sáhli sů na takového
prawu protiwného, a zámkuow, kteréž jest drżal, na nem dobyli a konečně sů se
