458 B. 1X. Akta weřejná i sněmowní
piiekazy stran obojích. Také cla a mýta nesprawedliwä, prwnie neb tyto wälky
zamyšlená, aby brána nebyla.
Ttem, chtél-liby kto koliwek w Čechách, w Morawč, neb kde koliwók w ko-
runě České které nesnáze, bůře neb lúpeže neb záhuby začínati, neb posádky zbo-
řené neb nowé osazowati, aneb wálku na stranu nebo stranně, neb na kohož koli-
wěk w koruně počínati: takowym to obojím dopůštěti ani trpeli nemáme, ale proti
takowým neb takowému jmáme sobě wšickni wěrně pomoci společně. i
Jtem, aby žádných na swych zbożich nebo kdež koliwèk stanowist zlo-
dčjóm neb powalečóm nedopůštěli, nepřechowáwali, ani fedrowali, ani zastawali;
ale kdezby takowi byli prezwédieni, aby brani byli a k najblizsim poprawam wyda-
wáni byli. A jestli żeby po takowych lapeźnicich pokfik byl, aby wsickni powin-
ností honili, a proti tém, ktozby je honili, aby jich żadnych takowych nezbrańowali*
ani zachowawali, ani na zamky pustóli; pakliby na 6i zamek pustóni byli, aby
od toho, ktożby je pustil, wydźni byli tomu poprawci, kteryżby najbliżsi w tom
kraji byl, a ten aby se w té wści jmél podle prawa. Pakliby ten, u kohożby
takowi nalezeni byli, swü poprawu jmél, uéià práwo, coz na nč žádati budú,
pakliby kto toho nezachowal, aby k němu hledieno bylo od oprawci, jakżto k zasta-
waći zlych lidi.
Item, jestli żeby který čeledín: neb člowěk w tomto ročniem příměří od
koho koli zšel neb zběhl swéwolné, takého žádný jeden proti druhému přijímat,
ani chowati, ani přechowáwati nemá; pakliby to kto učinil, má to zneseno býti na
oprawci toho kraje, a jakž ti rozkáží, tak zachowáno býti má bez odpory.
Item, wëzñowé wsickni, kteříž sů zjímání, buďto rytieřští neb jiní w tomto
příměří, w kteréž wstůpeno jest ot dne sw. Jakuba Filipa, apoštolów božích minu-
lých, ti aby bez zmatku propuštění byli: pakliby kteří šacowáni byli, tací Sacunci
aby jim wráceni byli bez zmatku. A které sú se škody staly koli w tomto příměří,
to bez odpory oprawiti maji podlć rozkazanie oprawci, jakż rozkàzi oprawiti.
Item, chtěli-liby kteří lidé rytieřští k kralom, J**MY, totiz k králi Uherskému
neb Polskému z J*M“ penèz w sluzbu jeti, to budů moci učiniti podlé: swobody
swé starodáwnie.
ltem, jestli žeby kterého oprawci samého sebe dotýkalo, aneb nai zalowáno
(býti chtčlo), jmá naň druhému oprawci najbližšiemu žalowáno býti, a ten jmá před
druhým oprawcí státi, ktožby jemu winu dal z čeho, (a) má učiniti podlé rozkä-
zanie oprawce, a oprawci strany druhé jmá k sobě přijietí.
ltem, jestli żeby z bożieho dopustenie w tom roce do dnech (sic) swatych
Filipa a Jakuba apoštolów božích konce a pokoje nebylo, a po wyšlém příměří
wálka se zase počala, a zbožie, kteráž sé stranám postüpila, ta, o kterýchž nahoře
zmienka jest: ta zbożie zase bez zmatku od tech osob, kterymzby postüpena byla,
