42 C. IX. Některé zápěsy
bylo kterého ëlowèka z té wsi z Kotowic, a chtěl swé prodati, tehda má prodati
tomu, ježtoby se hodil hospodě nynější i budaucí i těm sausedóm z t6 wsi. A tak
maji nadepsani lidé platiti a w tom purkrechtu sedśti, jako swrchu psáno stojí
w tomto purkrechtnim listu. À to wšecko což swrchu psáno stoji, slibuji sam swi
dobrü wérü wérné zdrżeli a zachowati, Toho na potwrzeni a lepsi jistotu swü
‚sem wlastni pecet k tomuto listu purkrechtnímu priwésil s swü dobrü woli i s pl-
ným přiznáním. A prosil jsem ctihodného kněze Petra probošta kláštera Chotě-
šowského, a urozeného a statečného rytíře Zdeňka Kolwina z Ronšperka, Bohu-
slawa Chluma z Chlumu, Jana Cechynci (sic) z Říčan, Nedra(ha) z Nedrazic sedě-
nim w Mirkowe, Jana Wichra z Roprechtic, maudrych a opatrnych purkmistra a
konšelůw města Týna Horšowského , že jsau swé pečeti k tomuto listu purkrecht-
nimu piiwésili podlé mne na swédomi bez swé skody. Jenż jest dán a psán léta
po narození syna božího tisícího étyrstého étyricátého sedmého, ten pondèli po
narození panny Marie matky boží.
-
l.
Rytiti Raupowësti rusi a moří zápis ztracený, kterýž od císaře Sigmunda na rybnik
Janow měli.
1448, 21 Apr.
My Purkart a Hynek bratři z Raupowa, Jan synowec náš tudíž z Raupowa,
i nasi budauci, wyznáwáme tímto listem obecně přede wšemi i před každým žiwým
ćlowekem, kdoż jej uzří nebo čtauc slyšeti budau, že sme učinili smlůwu a ko-
nečnů úmluwu s ctihodným knězem, knězem Wáclawem proboštem kláštera: Chotě-
šowského, i s jeho konventem i s jich budaucími, urozenými panoši Božděchem a
Olbramem bratří z Kamenice, o rybnik Janow a o rybnik Sulkow, jakoż toho
listowe mezi nàmi plnéji oznamuji, a zwlásté o list, kterćhoż jest byl bratr niż
nebožtík Jan starší z Raupowa dobyl nebo wyslauzil na Cisarowé Milosti dobré ра-
méti páná našeho milostiwého, na rybník Janow, na pět set kop grosüw, pakli
buď na móń nebo na wiec: toho jistého listu my swrchupsaní bratří i Jan synowec
náš pohřešili smy a ztratili po smrti bratra našeho. Protoz my swrchupsani bratří
s naším synowcem i s našimi budůcími dědici napřed jmenowaný list mocí listu
tohoto kwitujem, umořujem, prázdny činíme swrchupsaného kněze probošta i jeho
konvent i jich wšecky budůcí napřed sami před sebau i před swým synowcem i
přede wšemi budaucími dědici i před każdym żiwym élowèkem, aë by ten list
hlawnt swrchudotéeny s nasi wuoli neb bez wuole z nasi moci w či moc wešel,
tak aby ten list wécné iZ4dné moci nejmél pred práwem duchownim nebo swět-
ským k nizädnému upominäni swrchupsaného knèze probosta i jeho konventa, ani
jich budaucich, zjewné ani tajné. A to wsecko, coż swrchu psáno jest, slibujem
