795

C. XI. ZÁPISY ČESKÉ W UHŘÍCH,

od r. 1445 do 1490.

1. Zápis Jana Jiskry z Brandýsa Janowi Makowcowi z Senice na dluh 200 dukátůw. (Z orig. arch. Kremnického.) We starém Zwolenow&, 1445, 2 Dec.

Já Jan Jiskra z Brandýsu, najjasnějšícho kniežete a pána, pana Ladislawa krále Uherského oc. hajtman najwyššie a hrabě Sarisky, wyznáwám tiemto listem obecně předewšemi, kdež čten neb slyšen bude, že jsem dlužen jistého a spra- wedliwého dluhu za službu a za škody dwě stě zlatých dobrých uherských wáhy a rázu Kremnického a tři koně, slowütnému panoài Janowi Makowcowi z Senice, i tomu každému ktož tento list jmieti bude s dobrů woli; kterýžto swrchupsaný dluh jmám a slibuji ctně, wěrně i řádně a křesťansky dáti a zaplatiti na den swa- tého Ducha po dánie listu tohoto nynie najprw příštieho; a to polowici zlatými črwenými, a druhů polowici střicbrem, hřiwnů po pěti zlatých. A jestliže bych toho neučinil, a wěřiteli swému swrchupsanému těch zlatých a střiebra i koně ne- dal a nezaplatil, tak jako s& swrchu píše, jehož pane boże nedaj: tehdy wěřitel mój nadepsaný jmá plnů moc i plné práwo tiemto listem, aby mi lál, haněl i ji- nými wšemi obyčeji lál, tak jakoż na zlatć a na stfiebro i na konè slusie, tak «иво, dokawadž bych jemu wšeho toho nesplnil což swrchupsáno stoji; a já ani jiný žádný přítel mój proti tomu nejmáme odmlůwati nižádným obyčejem; pakliby kdo jiný aneb já proti tomu odmlůwal aneb byl, ten: by proti swé cti a wiere mluwil a činil. A jestli žeby w tom času mne pán buoh smrti neuchowal, jehoz