290 D. IX. Nálezy saudu komorního
panem Janem Zirotinskym s strany druhé, o to coz se dotyée pobránie a skod,
kteréž sü sé staly panie Marté a materi jejie oc. Jakoz jest prwé bylo panu
Sigmundowi rozkázáno, aby otce swého postawil, a toho jest neučinil až do třetice,
a poněwadž se jest toho nestalo, KM* a pani radda JM“ takto wypowéd Ginie: Ja-
koz otec páné Sigmunduow tu wéc na se wzal, a prawi, Żeby ta skoda se od
ného a z jeho rozkázanie stala, i rozkázáno jest KM" a pàány raddü JM", aby on
pan Sigmund i také otec jeho stáli w pâtek na suché dni najprwé pristie; a jestli
žeby KM“ a páni radda JM“ to schwálili , že jest otec jeho mohl to učiniti, tehdy
on pan Sigmund Štos bude toho prázden; pakli nic, tehdy on Sigmund Štos bude
jemu Janowi Zirotinskemu powinen jeho škody nawrátiti; a tu při tom času bude
powědieno, kdyby jemu Žirotinskému mělo wráceno a zaplaceno býti. | Také obojí
slibem sû zawäzäni, aby na již psaný čas stáli; přitom jest jim rozkázáno, aby řečí
i skutkem pokoj zachowali. Actum anno et die ut supra, praesentibus dominis
Wilhelmo Juniore de Rizmberk et in Rabi, supremo camerario regni Bohemiae,
Johanne de Janowic, supremo burgravio Pragensi, Nicolao de Lanštein, supremo
notario tabularum regni Bohemiae , Paulo de Jenètein, Cenkone de Klinstein, pro-
curatore regio, Samuele de Hrádek, subcamerario regio, Johanne de Rüpow, ma-
gistro curiae regalis, Bohusio de Drahobudic et Bernhardo dicto Bierka de Nasilé
et quam plurimorum aliorum baronum et terrigenarum assistentium.
4T.
Mezi Wáclawem Běšinem a Sigmundem Popelem.
1474, 17 Dec.
Anno domini 1474, f. VI ante festum S. Thomae apostoli.
W tě při, kteráž jest byla mezi Wáclawem Běšínem s jedné, a Sigmundem
Popelem s strany druhé: jakož jest byla puotka mezi již psanými o to, což se do-
týče raněnie jeho Bésina oc. KM' a páni radda JM“ wyslyšewše obojí stranu, i
také swědomie jich, na kteréž sů se obojí táhli, tu JKM" a pany powedieno jest,
že to swědomie neseznalo jest, by kdo z nich widěl, by Popel jeho Běšína ranil;
a poněwadž jest žádný neseznal, rozkázal jest JKM', aby spolu smíření byli, a wiece
puotek aby mezi sebů nečinili. Pak co se dotyée Wáclawa Kniežete, a téhož
Sigmunda Popela, powědieno jest jim, že jedna řeč od druhé daleko nenie; těž
rozkäzäno jest jim, aby wšech řečí mezi sebů nechali. | A přitom sů obě straně
tázané, majl-li wiece k sobé co mluwiti, aby mluwily; a ony ohojí odpowed daly,
a prawiec, że nemaji co wiece k sobi mluwiti. Praesentibus dominis Wilhelmo
Juniore de Rizmberk, supremo camerario regni Bohemiae, Johanne de Janowic,
supremo burgravio Pragensi, Johanne de Cimburk dicto Towacowsky, Paulo et
