250 В. Ш. Snémownj wéci Ceské r. 1440.
Bohuslaw z Budèewsi, Jan Laënowec ze Wsechlap, Jan z Hawrané, Tupec z Me-
čieře, Petr z Ujezdce, Zich z Sedlce, Witek z Wésky, Mikuláš z Luze, Diwis
z Nynéchowa, Benes z Nynéchowa, Jirgl z Libëchowa, Wrsek z Uhelnice, Diwis
z Obrobec, Jan ze Wisetat, Smil z Nedomnic, Ondráček ze Hlawna, Řimek
z Cečelic, Zbyněk Kabát z Ujkowic, Jan Blekta z Dětinic, Fricek ze Stakor,
Karel z Jiekwe, Jaroš ze Stranowa, Janek z Cetně, Witek ze Chwistonos, Kra-
slice z Kunratic, purkmistr, konšelé, starší i wšecka obec města Nimburského
nad Labem :
Wyznáwámy tiemto listem zjewně předewšemi lidmi, že widůce a zname-
najíce mnohé a přieliš škodliwé záhuby a skody w krälowstwi Ceském a zwlästé
w našem kraji Boleslawském, ježto sie nás tu najwiece dotÿèe: protož toho lítost
welikü majice, uéinili sme sném kraje naseho Boleslawského nynie w městě Nim-
burce, chtiece aby takowé wéci dobrému obecnému škodliwé, tudiež i našemu,
staweny a ukroceny byly i konečně přestaly w kraji našem, a pokoj a jednota aby
mezi námi zachowána a držána byla.
1. Najprwé swolili sme sie jednostajně a mocí zápisu tohoto swolujem,
chtiece tomu i tóż z jednostajnć wóle twrdiece wsickni, aby mir a smlüwy nynie
w Praze na welikém sněmu před Hromnicemi učiněné odewšech nás, jakož na koho
wedlé jeho powolánie a stawu slušie, byly držány a zachowány we wšech kusiech
swých, což božského, duchownieho i swětského zawazuji. A ktož by nám je ru-
šiti chtěl a držeti jich nechtěl, na takowého a na také máme sobě wsickni po-
mocni býti.
2. It swolili smy sie, abychom wšickni jednostajně napřed sami: w sobě a
mezi sebů pokoj a jednotu jměli a zachowali, a kdežby potřebie bylo, sobě wěrně
a prawé pomáhali na wàecky násilniky, zhàáre, lüpeZniky, zlodeje, bezprawniky,
i obecně na wšecky zlé a nerádné lidi, kteříž by tento náš kraj Boleslawský spo-
lečně nebo koho zwláště w něm hubili nebo hubiti chtěli, anebo ktožby takowé
zlé lidi chowali, neb jim kterakkoli pomoc činili neb je fedrowali, neb jich newy-
dali k rozkazani hajtmanuow dole psaných a jich raddy: tehda mame na né a na
jich zbožie a na jich statky sáhnůti, jakožto na zhůbce zemské a zloděje, podlé
rozkázanie hajtmanuow dolepsanych a raddy jim ku pomoci pridané. Tak ktožby-
koliwěk sie čeho nepoctiwého a neřádného dopustil po tomto našem spojení a usta-
noweni tohoto řádu, a hajtmané s raddü jim pridanü pro tu winu jej wypowěděli
nebo wypowédéti kázali: takowy aby we wšem kraji našem Boleslawském na hra-
diech, na twrzech a méstech, w mésteckách hrazenych i nehrazenych i we wsech
ani nikdiez jinde trpien a chowän nebyl Pakliby kto jinák uéinil, nad takowym
aby bez milosti pomštěno bylo jako nad zhübci zemskÿm a kraje našeho.
