146 C. 1. Staré zápisy rodu Šternberského, 1415.
hiiwen grošów dobrých střicbrných, Pražského rázu a čísla Morawského, čtyry a
šedesáte grošów za kaZdü hiriwnu étüc, urozenej pani Perchté z Krawar, mej
swrchupsaného Petra ze Šternberka wlastniej manželce, a k jejie wérnym rukám
urozenym pánóm, panu Jindrichowi z Krawar odjinad z Plumlowa, bratru jejie
wlastniemu, panu Lackowi z Krawar, toho času hejtmanowi zemé Morawskej,
panu Petrowi z Krawai odjinad ze StraZnice, komorniku najwyssiemu Olomuckému;
w kterychito wennych pendz (sic) my wsichni, jistec i rukojmě , máme i slibu-
jem dobrú čistú wčrú, rukú naší společní nerozdielnů, jie paní Perchtě a jejie
wěrným rukám swrchupsanym, pét a sedmdesit hiiwen grosôw platu úročnieho
ukázati na swobodných a usedlých našich dědinách, od tohoto listu dání úplně
w roce pofád étüc, a to we dsky zemské wloZiti a wepsati w Praze, ku pra-
wému wénnému práwu, tak jakoZ zemé Morawská za práwo mi, a to bezewsech
zmatków. Paklibychom toho neučinili, tehda inhed bez meskánie, kteraż dwa
z nás rukojmí od našich wěřitelów swrchupsanych riapomanuta budem, mime
i slibujem wjeti a wléci, aneb miesto sebe každý panoši řádu rytieřského poslati
s jedniem pacholkem a se dwěma koňoma w prawé a w obyčejné leženie do
města Prostějowa, w dóm ctného hospodáře nám od nich ukázaného. A jestli že
by sie náma dwěma ležákoma udalo w tom ležení ležeti čtrnácte dní, od prwnieho
napomanutie pořád čtúc, a ty wčci swrchupsané ješče dokonány nebyly: tehda
inhed druhá dwa rukojmě, kteráž budem napomanuta od našich wěřitelów swrchu-
psanjch, máme také i slibujem wjeti a wléci w téz leZenie ku prwniema dwéma
lezákoma, s tolikéZ pacholky a koňmi, do téhož města a w tůž hospodu , timż
práwem a obyčejem, jako prwnie dwa ležali: a tak opčt až do poslední dwu ruko-
jmi. A přes to wždy z toho leženie nemáme i slibujem wšichni rukojmě s tolikéž
pacholky a se dwanácte koümi nikam newyjieZdéti ani wyniti tak dlüho, dokawad2-
bychom těch wšech wěcí, což swrchu psáno stojí, nedokonali a nesplnili úplně a
docela, bezewšeho zámatku, i se wšemi škodami, kteréžbyto naší wefitelé často-
psani pro nedokonänie a nesplněnie těch wěcí swrchupsaných kterak koliwek
wzali, jeZtoby to dobrym swëdomim ukäzati mohli, bez wérowánie a bez prisah.
A toho na lepsie swedomie naše pečeti wlastnie jsü k tomuto listu piiwóżeny
s nasi dobru woli. Jenż jest dźn na Sternberce, léta od narozenie syna božieho
tisíc čtyřista patnáctého, na sw. Jeronyma. (Pečeti geštč wisegj 4, tři gsau utr-
ženy 1, 3, 7)
