A. II. Psanj pana Wilima z Pernstcina r. 1520. 101
38.
PP. Baworowi a Litoborskému: że gim raditi neumj, kterakby w pijéiné dosazenj
p. Tunkle na aufad minemeistrskj chowati se méli; téZ o Petrowi Wieckowi,
(srown. č. 33.)
W Pardubicjch, 4 Mai.
Pane Bawoie a pane Litoborsky, prátelé moji mili! Přál bych wám zdrawi
i wseho jiného dobrého wërnè. Panu Zdeńkowi Trčkowi jsem já powěděl tato
slowa, čemuž já rozumím; a wyrozuměl jsem na Krumlowě, když je se to zkazilo,
že jsem já s knězem Karlem o to nic jednati nechtél, ani wás k tomu obsilati,
jakoz sem wám pane Bawore knéze Karlüw list poslal i odpowéd swau. Pak toho
já se obáwám, zwlásté pri téchto spletcich, a proto že biskup s knčzem Karlem
o to zwlástni poselstwi učinili jsau k zemskému saudu, i wübec mluwili, aby on
daní králowského užil: i bojím se, žeby saudce krále neočekáwali, ani toho což
král má učiniti zemi aby učinil, a Zeby oni od té chwile w auřad jej uwedli.
Ale když poženete, wedlé mého zdání, žeby toho učiniti nemohli, lečby ta
wěc konec wzala pro poctiwost wšech.
Pak jakož mi píšete, abych wám radil, mnoholi jich ma pohnati, jistét bych
wšecko udělal rád možné wám k wili jako komu, ale beru to na swau wiru, Ze
tomu nerozumim. A zdá mi se ne jednau ale desetkrat i stokrat wice, pane Ba-
wofe, wy tomu rozumite, a pan Litoborsky pak nad to, neb jest s tím mnoho wů-
kol sel,
Než swé zdáni, jestlizeby ¢emu nedorozumiwalo se od was, poslati o to a
wyrozuméti tomu na aurednicich zemskych ina jinych, a zwlásté na mistru Janowi
Paskowi. Páni Hradeétí mohau jemu psáti o to, a wy také podlé toho, a to pře-
zwédeti. А Чт se budete uméti zprawiti, jak máte to pied se wziti. Ale jistét
to pan Litoborsky wi tak dobie jako kdo.
Kdež mi také píšete, o toho pana Petra Wiečka, přítele swého, wěřte mi,
nerci abych wám toho k wali nemel učiniti, ale by to mé wlastní bylo, a wy
chtěli abych to dal wám kterému, tak bych učinil. Ale abyste wěděli, jaká jest
to wěc, ač já toho Flašara neznám, ani wim kdo jest, aneb co jest, než že pode
mnau má, ze mne zprawuji auiednici. Pak pan Lew ten mi píše list o toho ji-
stého Wiečka, kterak on je panu Lwowi žalowal na toho Flašara, kterak mu jest
se uwázal pod řádem w statek jeho, aby mu ho zase postaupil, a pakliby nepo-
staupil, ze on se k tomu Flašarowi zachowati chtěl podlé auradu swého. Dal jsem
mu odpowěd, že to proti mně nic není, a panu purkrabí to dobře sluší, aby tak
učinil, nerci jemu, ale každému. Poslal jsem k tomu Flašarowi i to psaní páně
purkrabowo; powěděl tak, že jest to jeho dedictwi, a že on to we dskách má. Pak
kterak bych já měl mimo Wiečkowu žalobu to k sobě přijímati, lečbych se chtěl
