488 A. VL Králow/ Gi?j a Matias w Morawe r. 1470.
W prwniem kusu od pina swého hanliwé nas utrhajic i na našie cti píšete, kte-
rakbychom my proti bohu i proti práwu mocí na wašeho pána siehli, a škody w
zemiech koruny České činili, cti swé w tom neohradiwše. | Wěc jest wědomá, že
my čest naši, jakož nám to příslušie, proti synu jeho panu Viktorinowi i jeho
wšem pomocniköm ohradili sme listem naším otewřeným, (kterýž jest pána wašeho
rozkäzanim, pomocí a náwodem, Císarowu Milost, otce a prietele našeho milého,
i jeho země bez winy hubil), JM“ ku pomoci táhnüc, a jej z zemé Raküské wy-
hnawse; tu jest jej pan was, ku pomoci jemu piijew, zase proti nam obrátil, a swé-
wolnè sie nepiietelem naším wedle něho učinil, nám nikdy jakoby naň slušalo ne-
odpowiedaw, ani cti swé proti nàm ohradiw. A kdyZ sme tu u Lawy leželi, ne
w králowstwi Ceském, neZ w kniezetstwi Raküském, tu sme dali přátelsky: mlu-
witi o wšecky ty nesnáze, chtiec radéji ty wéci pokojné nez wálkü jednati; a na
nás jest tu nic nese3lo, ale na pánu waàem a jeho raddách té chwile, kteříž také
již swú odplatu mají. A když jest nas nic slusného potkati nemohlo, wtrhli sme,
když nám pánem waším cesta dána a on pred nàmi ustüpil, jako po neptieteli,
pánu bohu ke cti, wieře křesťanské k obraně, a dobrým křesťanóm, prelátóm,
kniežatóm, pánóm, rytieřstwu i obciem ku pomoci, koruny té slawné České, kte-
fiz st ty časy krále nemčli, a welikú obtiežnost a bezprawie pro swatü wieru
kresťanskú trpěli. Z toho rozumčti pán wáš i wy muozete, žeť sme ne tak
jakož wy píšete se jměli, ale tak jakož se prawý, ctný a křesťanský král jmieti
má. A staloli se jest co proti kterým záwazkóm, to jest z wašeho pána ale ne
z nas piislo, Dále w témž kusu pokoje žádáte s rozličnými: wýminkami, abychom
z země wytáhli, wšeho we čež sme sie uwázali postüpili. Welice sie tomu di-
wime, Ze pan wá3 takü smélost jmieti smie a toho na nás Zádati, wéda Ze sme
my se w země, města, i zámky koruny České uwázali, woleni k tomu králowstwi
rádné jsüc, otce swatého rozkázanim, a ciesare Jeho Milosti swolenim, a za toho
nas wsecko ma krestanstwo w fetech i pismiech; a pánu bohu w&emohüciemu
doufajic, Ze to duostojenstwie na swé osobé lépe než on zachowal zachowame, a
ne tak lehce, jakož jemu sie zd4a, komu sslipime. A proloZz chcéli on o ten osta-
tek, kterýž on drží koruny našie, na otci swatém, ciesaïi Jich Milostech, jako na
hlawach kiestanstwie, a na téch kteréz J"M" k sobè prijmü, bud kurfursty neb jinć,
přestati a nám toho sstupiti, a o škody skrze J*M" kteréž sie nám od něho dějí
w kralowstwi našem Českém, cheme rádi rozeznáni byti, a což nám pritknt od
ného prijeti. A když tak jakož píšem pán wáš učiní, nám ostatku králowstwie
sstapi a škody po swrchupsaných hlawách nawráti, k waàie Zádosti chcme sie
rádi o pokoj křesťanský starati, a wám ten jakožto poddaným swým zjednati, i jeho
osoby do smrti tak chowati, že nám z čeho jmieti (bude) zde i na onom swětě děko-
wati. W druhém kusu od pána swého k osobnie bitwč nás pobieziete. Tu po-
