EN | ES |

Facsimile Lines

792


< Page >

[1]
488 A. VL Králow/ Gi?j a Matias w Morawe r. 1470.

[2]
W prwniem kusu od pina swého hanliwé nas utrhajic i na našie cti píšete, kte-
[3]
rakbychom my proti bohu i proti práwu mocí na wašeho pána siehli, a škody w
[4]
zemiech koruny České činili, cti swé w tom neohradiwše. | Wěc jest wědomá, že
[5]
my čest naši, jakož nám to příslušie, proti synu jeho panu Viktorinowi i jeho
[6]
wšem pomocniköm ohradili sme listem naším otewřeným, (kterýž jest pána wašeho
[7]
rozkäzanim, pomocí a náwodem, Císarowu Milost, otce a prietele našeho milého,
[8]
i jeho země bez winy hubil), JM ku pomoci táhnüc, a jej z zemé Raküské wy-
[9]
hnawse; tu jest jej pan was, ku pomoci jemu piijew, zase proti nam obrátil, a swé-
[10]
wolnè sie nepiietelem naším wedle něho učinil, nám nikdy jakoby naň slušalo ne-
[11]
odpowiedaw, ani cti swé proti nàm ohradiw. A kdyZ sme tu u Lawy leželi, ne
[12]
w králowstwi Ceském, neZ w kniezetstwi Raküském, tu sme dali přátelsky: mlu-
[13]
witi o wšecky ty nesnáze, chtiec radéji ty wéci pokojné nez wálkü jednati; a na
[14]
nás jest tu nic nese3lo, ale na pánu waàem a jeho raddách chwile, kteříž také
[15]
již swú odplatu mají. A když jest nas nic slusného potkati nemohlo, wtrhli sme,
[16]
když nám pánem waším cesta dána a on pred nàmi ustüpil, jako po neptieteli,
[17]
pánu bohu ke cti, wieře křesťanské k obraně, a dobrým křesťanóm, prelátóm,
[18]
kniežatóm, pánóm, rytieřstwu i obciem ku pomoci, koruny slawné České, kte-
[19]
fiz st ty časy krále nemčli, a welikú obtiežnost a bezprawie pro swatü wieru
[20]
kresťanskú trpěli. Z toho rozumčti pán wáš i wy muozete, žeť sme ne tak
[21]
jakož wy píšete se jměli, ale tak jakož se prawý, ctný a křesťanský král jmieti
[22]
. A staloli se jest co proti kterým záwazkóm, to jest z wašeho pána ale ne
[23]
z nas piislo, Dále w témž kusu pokoje žádáte s rozličnými: wýminkami, abychom
[24]
z země wytáhli, wšeho we čež sme sie uwázali postüpili. Welice sie tomu di-
[25]
wime, Ze pan wá3 takü smélost jmieti smie a toho na nás Zádati, wéda Ze sme
[26]
my se w země, města, i zámky koruny České uwázali, woleni k tomu králowstwi
[27]
rádné jsüc, otce swatého rozkázanim, a ciesare Jeho Milosti swolenim, a za toho
[28]
nas wsecko ma krestanstwo w fetech i pismiech; a pánu bohu w&emohüciemu
[29]
doufajic, Ze to duostojenstwie na swé osobé lépe než on zachowal zachowame, a
[30]
ne tak lehce, jakož jemu sie zd4a, komu sslipime. A proloZz chcéli on o ten osta-
[31]
tek, kterýž on drží koruny našie, na otci swatém, ciesaïi Jich Milostech, jako na
[32]
hlawach kiestanstwie, a na téch kteréz J"M" k sobè prijmü, bud kurfursty neb jinć,
[33]
přestati a nám toho sstupiti, a o škody skrze J*M" kteréž sie nám od něho dějí
[34]
w kralowstwi našem Českém, cheme rádi rozeznáni byti, a což nám pritknt od
[35]
ného prijeti. A když tak jakož píšem pán wáš učiní, nám ostatku králowstwie
[36]
sstapi a škody po swrchupsaných hlawách nawráti, k waàie Zádosti chcme sie
[37]
rádi o pokoj křesťanský starati, a wám ten jakožto poddaným swým zjednati, i jeho
[38]
osoby do smrti tak chowati, že nám z čeho jmieti (bude) zde i na onom swětě děko-
[39]
wati. W druhém kusu od pána swého k osobnie bitwč nás pobieziete. Tu po-

[40]


Text viewFacsimile