174
discipliny bratrské proti vzmáhajícímu se lutherství.
Veliká část spisů jeho zachovala se rukopisné v Ochranové. Co se
týče jeho postill, nevíme sice, kde se nějaká zachovala,
ale jisto jest, že jich několik sepsal; neb píše seo něm
v IX. foliantu rukopisné sbírky Ochranovské (Ht. [X., fol.
67): „Lukáš podle daru sobě od Boha daného summovně krat-
šeji i rozšířenějí mnohými spisy učení Boží atak pravdu
Páně vysvětlil, i kázáními kratšími i delšími na čtení
a epištoly latině i česky, což ode vší jednoty oblíbeno i přijato,
toho i dobře a svatě užíváno jest ai ještě se užívá.“ Tamže na 1. 71.
se praví: „B. Lukáš zvláštných pomocí nadělal, to jest postilly,
t. kázání na ta čtení aepištoly přes celý rok, a to několikerým
způsobem i česky i latině.“ Pak se praví na 1. 88.: ,Usouzeno
ijest mezi bratřími 1. 1561), aby postilla ta prostřední B. Lu-
káše dobré paměti na čtení a epištoly nedělní maličko po-
zpravena. aby se s konfessí novou i budoucí nápravou smyslu jed-
noty plného dobře trefovala, vydána byla a vytištěna.“ Patrno z tolio,
že Lukáš složil několik postill. (Viz ČČM 1861: Ant. Gindely, Br.
Lukáš a spisové jeho, str. 278—292, o postillách str. 289.)
Německé hnutí reformační bylo tedy u českých bratří zadrženo
bratrem Lukášem, ale ne na dlouho. Po smrti Lukášově propuklo
znovu. Bratří znenáhla blížili se reformaci a ve většině
důležitých článkův opustili své zvláštní vyznání; ale úsilí Lukášovo
nebylo neplodné. První doba minula, doba nadšení a obětí, které vedly
k odříkání. Jednota, i když za Augusty se stala téměř úplně luther-
skou, nicméně bedlivě zachovává své obyčeje, své obřady a život
vlastni; spoji se s protestantismem, ale nesplyne s ním.
Naproti Lutheranüm ûkolem bratff bylo pfedstavovati
směr volnější a vážnější, víru vřelejší a obsažnější.
(Denis, K. s. č. 389). Jednota dovedla pronikati duši lidskou až do
jejích hlubin. To jeví se též v knihách náboženských, které
z ní vyšly. Vnich Jednota nezanedbávážádného účinného
prostředku k vychování duší. (Denis, K. s. č. 545).
Ze spisů náboženských, které čeští bratří vydali
v 2. polovici století 16., vynikají dvě postilly, Králická
a Kapitova.
Velikou zásluhu o vydání postělly Kralické (v. 1515) má
brat Ondřej Štefan (1+ 1577), żak a nastupce Jana Blahoslava v úřadě
biskupském. Titul její zní: „Výklad řečí Božích, kteréž ved ny
