134
zajde, ano tuto ta drahá obět se obětuje, beránek, jenž snímá hříchy
světa! Ó bídná, hanebná duše, že muože tehdáž ležeti, ješto tím
i Boha hnčvá i zdraví sobě ujímá.. !“ (334%). I zdá se Rokyca-
novi, že za jeho mládí bývalo lépe, že obyvatelé měst bývali
zbožnější a k Bohu vděčnější. Vzpomíná si, jak před lety v Rokyca-
nech lidé s vroucí zbožností klekali při klekání (297"), kterak za
krále Václava se to dělo v městech v jednotlivých domech „a na
rynku též. A kdo by byl neklekl, i hned byl v šatlavě!“ (428 ). (Viz
celý doklad na str. 85.!) Poměry se však změnily. Měšťácinechtí již
ani dobrých kněží poslouchati, ozývajíce se proti nim slovy:
„Jižť nám v naše práva sáhají, jižťnám chtí rušiti naše řády, a my máme ten
obyčej, a oni nám cos jiného zamyšlují, již nám chtí z města klášter udě-
lati!“ (89^»-90*; pod. 202%). „Tento lid již tak ďábel zmíždil, že těžko se
jim již kněz slíbí po městech. Ó řídkol“ (327°). „Tento lid městský
málo se o to stará“, t. aby měl dobré kněží. A je-li jich dosti, ne-
postará se o to, aby je posílal též na venkov, kde prý se jeví větší touha
po dobrých kněžích: „Když oni mají, co oni dbají o jiné? Ano sedlá-
čkové, nebožátka, rádi by měli, i nemohau míti!“ (104").
Rokycana vytýká též obyvatelům měst, že jsouce často plni
hříchův nehodně přijímají tělo Páně: „Budau vožralci, opilci,
zlomluvce neřádní, lichevníci, a půjdauť k Tělu Božímu. A toto mnoho
jest po městech.“ (178%).
O řemeslech, obchodě, kupectví aotrzích mluví
R. často; praví, že „všecka řemesla, všichni obchodové, toho všeho
nepovedau-li lidé podle slova Božího a zákona jeho, všecko to obrátí
se lidem k věčné mauce na věky.“ (259%. To jest výstrahou pro
řemeslníky, obchodníky, kupce atd.
Řemeslníci přispívají svými výrobky k pýše: „Řemeslníci by
měli, . .. což dělají, to věrně dělati, ne ku pajše, ne ku marnosti,
ne k světu. Tak-li jest? Nu, vy krajčí, kožišníci, ševci, tak-li délâte
ono i ono? Ba, nefku špice, ale vy byste jim nadělali nějakých
rohüv...!* (199^). „Tito řemeslníci, ješto pýše, ďáblu slauží, takéť
najdau nějakau výmluvu, žeť vždy opremují.“ (293°).
Krčmáři podporují opilství: „Krčmář pro svuoj požitek a pro
své pivo všechno zlé přepustí v svém domu, ant se ochotně postaví
před ožralci řka jim: „Milí hosté, buďte veselí a mějte ve všem vuoli!
Jáť vám také učiním, jedno což vám libol'* (75*-").
Obchodníci a kupci stěžují si, že se jim nedaří obchody
a kupectví; ačkoliv jsou tím sami vinni, vymlouvají se na leccos;
jedni praví, že jsou tím vinny „války a nesnáze“ vzniklé z přijímání
