121
Kristova, 3. že by přítomno bylo tělo Kristovo duchovně (mysti-
cum), ne přirozeně. (Tomek, Děje university pražské, I. 2718).
Podobně hájí Rokycana tohoto vyznání v 1. a 2. listu proti
bratřím (viz ČČM 1885, str. 71.).
Doklady z postilly smýšlení Rokycanovo v té věci
potvrzují: .
Mnozíbludnínevěří, že jest pravé tělo apravá
krev Kristova ve velebné svátosti a že jest celý
Kristus v tak malé věci. (55b, 66°, 134°, 269%, 359»).
„Učiniž ty takto: Rei: „Mluvil-li jest to muoj Pán řka: Vezměte
a jezte, tot jest télo mé, a vezmét» a pite, tot jest krev má?
An mluvil, u fci: ,PonévadZ jest to muoj Pán mluvil, mámt já na
tom dosti, věřímť já jemu silně, žeť to drahé tělo a svatá krev jeho
jest!‘ Netřebať se jest mnoho na to ptáti, kterak tu tělo
Boží, jako to činí druhdy baby všetečně.“ (359:.)
Zvláště Pikarti‘’) tomu nevěří), „jenž jest jich mnoho
po hříchu ; a prý: „Aby tu v tak malé věci byl celý Kristus, není po-
dobné* . . .* (198).
Nesrovnává se sice víra o velebné svátosti s lidským rozumem,
neboť „býti tu v tak malé věci celému Bohu, těžké vě-
fení ale víra naše jest nad veškeren rozum lidský,
proto jest tfeba prosté vériti*? a ,nehmatati tu mnoho, ^?)
nedomysliti, aby rozumem doséhl“ (55), 134», 314"). ,Vedle pfiroze-
4) O Pikartech v. Winter, Život církevní v Čechách, sv. I. str. 289 až
290. („Jmenovitě známe jen táborské Pikarty, kteří měli svátost těla za pouhé
znamení.“)
11) V „listě proti Pikartó m“ (1468) píše o tom R.: „A že nynie při
viele nesndzky a vÿtrZky diuzi v lidu éinie pri Téle Boziem ap.
jinych kusiech, vy takto véfte, drZte a vyznávajte: V éfíme, Ze ve svátosti ve-
lebné oltářní jest pravé tělo pána J. K., z panny Marie vzaté a na kříži pově-
šené; neb tak sám pán Kristus ickl: ,Vezmóte a jezte, toť jest tělo mé,
kteréž za vás zrazeno bude“...“ Výbor lit. čes. II. (1868) str. 734.
1”) Podobně Chelčický (ČČM. 1884, str. 165). V 1.psaní bratří
Rokycanovi (1468) čteme : ,Nebt ty to nejlépe chválil, kto by v sprostnosti
věřil tak, jakož Kristus řekl . . “ (CÜM. 1885 str. 69.) Srv. 2. list Bratří
pánům do Vysokého Mýta okolo r. 1471. Arch. Brat. II. f. 44. (Viz
ČČM. 1874.)
3 Ve 4. psaní bratří Rokycanovi čteme: „A takto si řiekal:
Kdož vypravuje, kterak to jest v té svátosti, velmi pyšný jest, a kdož vytazuje,
všetečný jest. Jako by na se chtěl vešken svět vzíti, chtě věděti tajné věci
božské, sám se nevěda . . . Dobře, mistře, vystřiehl nás, vděčni jsme toho! ...“
(COM. 1885, str. 70.)
