77
I zdá se Rokycanovi, Ze „sau lidé byli příchylnější kjeho
(Božím) pravdám, když je haneli najvic, i vojsky jezdie utisknüti
chtěli, a hned se valili valem. Ale uyní již nic ! Vše jim již ostydlo,
že již odstupují znameniti lide. Ale jiz není toho, aby, čím by vice
bránili, tím se vice toho drżeli.* (90b). Ano, tak daleko to došlo, že
„mnozíť by to sobě za hanbu počtli, kdyby se měli zákonem Božím
zpravovati a s ním »e obírati.“ (165%).
Zádný vůbecstav neřídí se zákonem Božím: „Všichni
stavové králův, knížat, pánuov, rytířuov, panoší a jiných, měšťanuov,
sedlákův, — kde se který stav, řád, duostojenství nebo obchod sjedná
s zákonem Božím? Než každý, jakž komu libo !“ (21*).
Kdyby byla vážnost k Bohu, staral by se lid, aby
plnil přikázání boží, ale to se neděje: „Tento lid...
zjevně, beze vší bázni Boží, bez studu, a jakoby nebylo Boží přikázání,
přestupují je, věrují, přísahají, bohdákají, neděle nesvětí a jiné, svor-
nosti a lásky nehledí zachovati ...* (162%). Ale jak má lid plniti při-
kázání boží, když jich ani důkladně nezná? R. mluví o tom
takto: „Milf, velmi-li jste toho pilni, abyšte uměli přikázání Boží,
větších deset a menších šest? Pilni-li jste, aby je vaše děti uměly?...
Kdož nezachová přikázání Božího z uoněch desíti nebo z těchto šesti,
žeť žádný spasen nebude !?... Bojíte-li se toho? U, slibuj! Ba fei:
„Tobě z aust a nám mimo uši šaust!“ ... Ale nalezl by dosti starých,
ještoť sami neumějí těch šesti přikázání Božích *%).,.. Ba, plníte li
oněch deset?...“ (175%)
Z toho ze všeho plyne, že lid nemá pevného základu
na němž by spočíval jeho poměr k Bohu a k jeho svatým
pravdám, nýbrž že se dá lehce odvrátiti od poznání Boha, že zkrátka
platí o něm přísloví: „Kam vítr, tam plášť!“ (28°, 169%).
Lid podléhá tedy snadno sebe menšímu pokušení: „A jakož veliké
vluy na vodě bývají od malého povětří i od velikého, a nikdy
nestojí, ale vždy se hyb(: tak také tento lid. Již nětco uloží
dobrého činiti a teď již nyní v advent nětco počne také, a hledajź!:
jednét néjaké malé pokuSenitko prijde, azf jimi hned Sine!“ (11%).
nezůstali lhostejní k výkladům jeho (Rokycanovým), a brzy utvořila se pod ka-
zatelnou jeho skupina posluchačů pozorných, spasením svým zaujatých a odho-
dlaných zasloužiti si ho svou dobrou vůlí a svým úsilím. Z těch posluchačů nej-
nábožnější a nejznamenitější byl synovec (prý) Rokycanův, Řehoř, pravý zakla-
datel Jednoty českých bratří.“
21) Následuje výčet těchto přikázání.
6*
