268
a hloub a pozbýval své čistoty a krásy, kterou se stkvěl ještě v dobách
nedávných. Jesuité vykonali, co chtěli; dali do klatby všecko bádání
volného ducha a je pravý div, že národ český a jeho řeč neskonala
pod jejich tyranstvím. (Denis, K. s. č. str. 457.)
Ale ani katoličtí kazatelé z jiných řádů nebyli mnohem
lepší a shovívavější. „Duch a způsob literarnf školy jesuitské
ujal se a rozšířil také v četných nábožně vzdělavatelných knihách
řádův jiných i kněží světských, hlásaje všestranné vůdcovství
Tovaryástvai vtomto oboru." (VIé. IT, 23.) Ze spisovatelů
postill byli to zejmóna:
Theatin Karel Raëin (+ 1711). R. 1706 vyšlo 1. vydání
jeho postilly nazvané: ,Operae ecclesiasticae, Robota církevní...
To jest nedělní kázání dle spisu čtyř svatých evangelistů zhoto-
vené ... od knéze Karla Raéina Theatynského fédu kazatele .. . (v 4°,
un. 54 B 62, 54 F 27). 2. vydání vyšlo v Praze r. 1720 (v 4°, un.
54 B 54, mus. 40 B 1). (Jir. II, 161).
Postilla Račínova obsahuje 52 kázání nedělní a jedno
kázání úvodní, „kázání první, pretiosissimum et optimum, nej-
vzáctnéjší a nejlepší“, „o vážnosti a vzáctnosti času.“ Jednotlivá
kázání jsou rozdčlena na paragrafy a mají nadpisy latinské
a české se začátkem perikopy. Kázání ta jsou učená, šir-
šímu lidu nepřístupná. Obsahují mnoho latinských ci-
tatův. Většinou jsou to nedělní rozjímání o některém thematě, která
se neřídí přesně slovy obsaženými v příslušném evangeliu. Citaty
jsou z písma sv., z církevních otců, z „duchovních i světských
historif s mnohymi symbolis a nápisy“ (jak na titulním listě pozna-
menáno).
Račínovi nejde v jeho kázánícho „krásomluvnost“,
. ani o püvodnost létky, staëf mu, co o sobé povédél Lipsius:
„Kamení a dříví odjinad beru, vyzdvižení pak celého stavení moje
jest." Rád všímá si zázračných zjevův a vidění a rád z nich
prorokuje. Rád takév popředí staví svoje smýšlení protirefor-
mační posměšnými rozprávkami. (Vlč. II, 23.)
R. 1712 vydal Račín v Praze obšírnou svdżećni postillu, na-
zvanou: „Sněm nebeský svatých a světic božích, kdež se
jejich sv. život, brdinští skutkové, divové a zázrakové
představují“ Od vydavatelky Kateřiny Alžb. Koniášové připsána
jest „Panně Marii v Einsiedlu aneb Samobytnosti.“ (Jir. IT, 161.)
(Un. 54 B 57, 54 C 82.) Kultus svatých a světic božích,
