235
vykají nepravostem, neboť „jak staří pískají, tak mladí po nich
pípají“. (II 60). „Někteří své děti zabíjejí, když je svými slovy zlým
věcem, jako hanebným slovům neb skutkúm, čárám, krádeži neb vy-
mšténí se učí, a k tomu je nabádají. Nékterí modle Moloch své děti
obětují, jaké jsau ti, kteří je na kacířská místa posýlají, kdež.
potom od samospasitedlné katolické víry ustavičným s kacíři obco-
váním odvedeni bývají. Tak činívají řemeslníci, kteří své syny na
vandr posílají . . .“ (Il 60). Co prý ze všech takových dětí bude? „Za-
cházejí-li ... dítky s karty a s kostkami: co z nich bude? Čtveráci,
kostkáři, karetníci; jestli se rádi obírají se lží: co z nich bude?
Lháfi, pleticháři, lidští podvodníci. Kradau po malu, jarmarčí, otci
i mateři měšec ramují a vyklízejí, mlsí příliš mnoho na neuklízené
lavici nacházejí: co z nich bude? Zloději, viselci, krkavčí potrava.
Lají, zlořečí, dušují se, i přisahají: co z nich bude? Zlolejci, křivo-
přísežníci. Rádi sklenice a konvice suší: co z nich bude? Bumbálkové,
korbeláři, sausedé z mokré čtvrti, Kdo chce, aby takoví nebyli, ať
je tresce a hued z mládí od těch zlých věcí ať je odtrhuje!“ (II 182).
Též o manželství nalézáme v postille Šteyerově některé za-
jímavé úvahy. Šteyer uvažuje na př., „proč někdy manželévsvém
stavu ani potěšení ani štěstí a božího požehnání ne-
mají.“ „První příčina jest, že mnozí bez zdravého uvážení v stav
manželský vstupují.“ Ženich má zpytovati, jaká jest jeho nevěsta, ne
co do krásy, ale co do mravů. „Druhá příčina jest nerovnost muže
a ženy“... ,KdyZ je muž urozený a žena neurozená, musí mu jako
děvka slaužiti. Pakli žena jest urozená anebo bohatá a muž ne-
urozený neb chudý, nedá se od muže Ťíditi, ale když se stane ta
nejmenší mezi nimi nesvornost, bude mu hned jeho nízký stav neb
chudobu vyćitati .. .* „Třetí příčina nešťastného manželstva jest,
že manžel za dobrau manželku, dokud byl svobodný, Pána Boha
snážnč neprosil a s ním se neporadil...“ „Čtvrtá příčina...
jest nepřihotovení se k oddavkám, v čemž zle činí ti, kteříž rozlić-
ných těžkých hříchů se dopustivše, . . . jsauce v nemilosti boží k od-
davkám přistupují...“ „Pátá příčina... jest zlý předešlý život,
který bývá trestán nešťastným vyvolením manželstva“ ... „Za časté
také mnohých nevolí, různic a bíd v manželstvu původem bývají ti,
kteříž roznášejí klevety a falešným pomlauváním snaží se mezi
manžely svádu ztropiti...“ (I 82).
Steyer jest rozhodný odpůrce pověr. Mluví proti těm,
kteří věří výkladům snů, „bude-li z nich štěstí následovati“, proti
těm, „kteří dají sobě od cikánů hádati o svých budaucích věcech,“
Jubilejních spisů č. XII. 16
