128 Č. 188—189: 28. srpna—5. září 1431.
však vesele domuov jedů. A o Budějovice také sme psali synu našemu, aby také
tu přihlédl; a což my jim také móžem pomoci, to rádi učiníme. A co nového zvieš,
to nám daj védéti. Dán v Normberce den s. Augustina, let království našich etc.
Ad mandatum d. regis
Caspar Slik.
Na rubu: Nobili Ulrico de Rozemberg,
fideli nostro dilecto.
Pečeť odpadla.
189. V Inšpruku, 5. září 1431.
Oldřich z Rožmberka, nejvyšší purkrabí pražský, se zavazuje, že podle dě-
dických smluv císaře Karla, krále Václava a Jana, markrabí moravského, s vévody
rakouskými uzná Fridricha staršího nebo jiného z vévod rakouských králem českým,
zemře-li král Zikmund bezdětek.
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 313 a, opis 15. stol.
Wir Ulreich von Rosennberg, obrister burgraf zu Prag, veriehen und tun kund
offentlich mit dem brief meniclich, den er furkumpt, fur uns und unser erben, das
wir angesehen und betracht haben den grossen unfrid, unordnung und irsal, der
laider langzeit her in dem kunigreich und lande Behem geweret hat; und ob sich
fugte, daz der allerdurleuchtigist furste und her, her Sigmund, von gots gnaden Ro-
mischer kunig, zu allen zeiten merer des reichs und zu Ungern, zu Behem etc. kunig,
unser gnediger lieb herr, mit tod abgieng und nicht leibserben, das sun weren, hinder
sein lies, daz dann uns und anderen inwoneren desselben kunigreichs und landes
notdurft wer, fur sich angends ainen herren zu haben, dadurch dasselb land und
inwoner zu frid und gemach gesezet und grosse mue, scheden und verderbunge
vertragen mochten werden, und wan vor zeiten die allerdurleuchtigisten fursten
herr Karl Romischer kaiser, her Wenczla sein sun, bed kunig ze Beheim und her
Johanns, desselben kaisers brueder, marggraf zu Merhern, an aim tail und die dur-
leuchtigen fursten herzog Albrecht und herzog Leupolt, gebruder herzogen zu Oster-
reich etc. dem anderen, den allen gott der almechtig genadig sei, ein freuntlich ver-
schraibung? geneinander getan und ale ire lande geneinander vermacht haben, damit
welher tail an leiberben von diser welde schiede, das dann desselben land und
leut, so er lies, auf den anderen tail gevallen sollten etc.: dadurch wir in unsr ge-
1) Albrecht, vév. rakouský. 2) Míní se zde dědická smlouva česko-rakouská z 26. března
1366 (viz Cod. dipl. Mor. 1X, 326 č. 422), jež byla obnovením starší smlouvy z 10. února 1364 (viz
tamže, 257 č. 340). Srv. k tomu Kalousek, České státní právo, 174 a d.
