XII
co se dovídáme z pramenů tohoto I. svazku a jak tyto tvoří dosti ucelený pod-
klad pro historii Oldřicha z Rožmberka, která jest v jistém smyslu historií celé země
a také ukázkou života tehdejší české šlechty. U Oldřicha zvláště zajímavý jest jeho
poměr k Táborským, projevující se v této době řadou příměří, neustále s obou
stran přerušovaných. Moc rožmberská a moc táborská stály tu proti sobě v zápase,
v němž šlo patrně především o zájmy hmotné, které jsou ovšem i cestou k cíli
ideovému. Ani na té ani na oné straně nebylo však dosti síly k rozhodnému boji
a uvidíme i v příštích svazcích edice, jak ještě řadu let Táboři Oldřicha zaměstná-
vali. A jestliže tyto poměry způsobovaly Oldřichovi hospodářské škody, dovedl
z nich znamenitě téZiti jinak: v nich nutno hledati kofeny falsatorské činnosti Oldři-
chovy, k níž spojily se jeho ziskuchtivost s obratností v jednání a s diplomatickými
znalostmi, aby mu pod rouSkou rozvifenych poměrů a bojů s Táborskými a jejich
jihočeskými přívrženci dopomohly k rozšíření državy rožmberské a práv i svobod
domu. Přicházíme tím k důležité kapitole činnosti Oldřichovy, která i v edici samé
se vyznačuje zvláštním oddělením, k falsům.
Falsa zde otištěná jsou pouze pomocným materiálem pro samostatnou studii
o falsatorské činnosti Oldřichově. Bylo by předčasné činiti již nyní nějaké zá-
věry v té věci; ke konečnému soudu jest nutno znáti dobře celou látku rožmber-
skou z doby Oldřicha II. a z velké části i z dřívější doby, alespoň pokud se týká
zboží, o něž šlo při falsech. Neboť Oldřich, aby si zjednal širší základ pravomoci
na to neb ono zboží, neváhal padělati listiny, hlásící se do starších dob, až krále
Přemysla Otakara II. Kromě toho jest možné, že při výzkumu starší látky objeví se
ještě jiné listiny, ne-li falsa, tedy alespoň takové, které svým obsahem s dokázanými
falsy souvisejí a je osvětlují. Zvláště bude nutno seznámiti se důkladně s písem-
nostmi Oldřichovými z let pozdějších, čtyřicátých, do nichž jest klásti vznik alespoň
větší části fals. Při jednotlivých kusech napověděla jsem často v poznámce, jak falsa
souvisela s jinými pravými listinami, které budou otištěny až v dalších svazcích
Listáře. V souvislosti s listinnymi falsy posléze bude nutno řešiti i otázku histo-
rických básní, které, zdá se, vznikly také na podnět Oldřichův a měly podobné
poslání.1)
Velkou oporou pro sestavení řady fals byla studie Marešova „Padělané diplomy
Rožmberské“ v ČČH I (1895) str. 371 a d. kde jsou falsa určována podle zevních
znaků, což jest nejspolehlivějším vodítkem pro jejich poznání. Tato studie vznikla
ze snahy opraviti a doplniti präci Schmidtovu „Die Fälschung von Kaiser- und
Kónigsurkunden durch Ulrich von Rosenberg* v MVGDB XXXII (1893—1894) 317 a
d.a XXXIII (1894—1895) 181 a d. která byla založena pouze na obsahu fals a sou-
vislosti s jinými prameny, neboť autor nepracoval s originály listin. Proto jest v této
práci řada omylů — dlužno však přes to uznati, že i při neznalosti originálů odhadl
!) viz Urbánek, České Dějiny III. i, 181.
