XVIII O půhonných přích na soudě dvorském.
prošel-li při ní, ztratil přit zrovna jako ten, kdo na roce jemu daném nestál, a pů-
vod, jemuž bylo dáno za právo, zaplatil úředníkům poplatek řečený památné (memo-
riales) ve výši pěti věrdunků, z čehož místosudímu náležel třetí a písaři pátý gro&.?
Když pohnaný svým nestáním nebo tím, že se mu nepodařilo přísahou do-
kázati svou nevinu, ztratil při, nastalo proti němu řízení exekuční.3 Nejdříve byl
naň vydán list na ámluvu.* List ten není adresován samému pohnanému, nýbrž
některému manu, jemuž se v něm ukládá, aby buď osobně nebo skrze posla oznámil
pohnanému, že se má do dvou neděl vyrovnati s původem po dobrém. Když tento
man vykonal svou povinnost a pfitisknuv k listu na úmluvu svou pečet jej zase
k úřadu dvorských desk vrátil, byla o tom zapsána v juxtě při půhonu poznámka,
za jejíž zapsání náležel písaři dvorských desk poplatek čtyř grošů.5
Vyrovnal-li se pak pohnaný s původem, dal původ záznam o půhonu a žalobě
v deskách přetrhnouti. K tomu pak v juxtě přidána poznámka actor dimisit citato
pleno iure.é Jestliže však se pohnaný po dání úmluvy s původem nevyrovnal,
mohl býti naň a na jeho nemovité jmění po dvou nedělích učiněn zvod, jímž
měl býti původ uveden v držení majetku svého odpůrce až do výše škody, která
mu byla způsobena. Neměl-li původ sám dostatečně velkého majetku, aby mohly
býti z něho uhrazeny škody, které by snad zvodem způsobil, musil si opattiti
rukojmí, kteří se zaň u úřadu dvorských desk zaručili.?
Zvod prováděl v přítomnosti obou stran nebo jich zástupců písař dvorský
bud sàm8 nebo s poslem (komornikem); úřadu desk dvorských? jindy menší
písař,10 a někdy byl na zvodě i jen posel úředničí sám.1! Za vydání úředníka na
zvod měl ten, kdo byl zveden, dáti místosudímu kopu grošů a písaři pět věrdunků
1) Viz str. 15 čís. 42, kde týž původ žaluje
dvě osoby, z nichž jedna při přísaze neprošla
a druhá se k přísaze nedostavila.
2) Viz JIREČEK, Cod. iur. boh. II», str. 406
čl. 20: Od wlozZenie práva staného pfi póhonu
pét vérdunk památného; v tom podsudí má třetí
groš a písař pátý.
3) Příklady řízení exekučního viz na str.
102—103 Čís. 281, str. 122—123 čís. 328, str. 154—
155 čís. 399, str. 170—171 čís. 436.
4) Podle formulářů zapsaných v příručních
knihách DD. 30 na str. 22 a DD. 32 na str. 49 na
př. list na úmluvu ke při čís. 183 (str. 69) této
knihy zněl by asi takto:
Brzenko de Skala, iudex curie regalis per
Boemiam, ceterique beneficiarii czude eiusdem.
Tibi Mauricio de Oneklass, omagiali regio, aucto-
ritate regia et sub pena X marcarum argenti
mandamus, quatenus Jodocum de Bluku per te
ipsum vel nunccium tuum ydoneum et fidelem
personaliter accedens, monere debeas, quem et
nos presentibus monemus, ut cum Hinkone de
Bluku super causis suis iure obtentis infra hinc
et XIIII dies amicabiliter conponat et concordet;
alias, quantum de iure nostri beneficii fuerit,
contra ipsum et bona sua procedetur. Fidem
nobis execucionis facias per impressionem sigilli
tui ad presentes. Scriptum apud tabulas
curie regalis anno Domini MCCCCV feria sexta
post Stanislai* sigillo beneficii nostri sub ap-
penso. . (^ To jest: 15. kvétna.
5) JIREÓEK v kn. uv. str. 406 &l. 21: od
vloženie té úmluvy 4 groše.
6) Viz str. 182 č. 453. Za propuštění půhonu
náležel úředníkům 'poplatek pět věrdunků, a v tom
místosudí měl třetí groš a písař pátý; viz JIRE-
ČEK uv. kn. str. 407 čl. 27.
7) Srv. str. 24 čís. 56: Mykess de HI.
fideiussit pro Blazna et Johanne, quia iuste
ducunt ius. .
8) Viz např. str. 13 čís. 39, str. 15 čís. 42,
str. 168 č. 431.
9) Viz str. 69 čís. 183.
10) Viz str. 92 čís. 248.
11) Viz str. 123 čís. 328.
