O půhonných přích na soudě dvorském. XVII
býti také připojen obrat falis supra1i nebo jemu podobný, jehož smysl jindy sroz-
umitelně naznačen slovy: Táž žaloba na jiné.?
Žaloba vložená do desk mohla býti ještě změněna. Původ mohl v ní dáti
učiniti opravy, kolikrát chtěl, ano mohl ji zrušiti a dáti úředníkem zpřetrhati a místo
ní vložiti jinou. Ale změny takové byly přípustny jen dotud, dokud žaloba nebyla
na soudě přednesena, a dokud k ni pohnany nedal pfipsati vizu.3
Püvod mohl pohnaného ještě před vložením žaloby do desk propustiti
Zz pühonu.4
Nebyla-li žaloba k záznamu o půhonu připsána, byl půhon zrušen.5 Podobně
pohánělo-li dvé původů společně jedinou osobu a nebylo-li ke znění žaloby při-
pojeno „Talis supra“, mělo to týž význam, jakoby druhý původ nebyl žalobu vložil
a půhon jím učiněný byl zrušen.6
Stal-li pohnaný v ustanovený den před úředníky dvorskými, avšak popíral
obvinění v žalobě obsažené, byl mu dán rok k přísaze pro nevinu (terminus
iurare pro negativa).7 Složení její nemohlo se státi bez místosudího, jak se poznává
z toho, že byl pohnanému dán k přísaze pro nevinu další rok, protože v den prvotně
k této přísaze ustanovený místosudí nebyl přítomen.8 Rok k přísaze pro nevinu
mohl také býti odročen, a to až třikrát, jestliže se strany o tom dohodly.9 Nékdy
k složení té přísahy vůbec nedošlo, protože se strany poddaly na smluvce.10 Na
roce soudním, když měl pohnaný přísahati pro nevinu, přečetl mu soudní řečník
(prolocutor) znění žaloby. Dovídáme-li se, že v jistém případě, kde šlo o žalobu
pro dluh, měli pohnaní žalobu řečníkem předčítanou slyšeti třikráte, je to patrně
z té příčiny, že pohnaní byli tři a že se každému z nich čtla žaloba znova.11
Když se pohnanému přísaha pro nevinu podařila, bylo mu dáno za právo
a záznam půhonný zpřetrhán.12 Nedostavil-li se pohnaný k této přísaze nebo ne-
1) Viz na př. str. 19 čís. 51.
2) Viz str. 64 čís. 171.
3) Srv. např. str. 144 čís. 376, |kde žaloba
přetržena a pod ní připsána jiným inkoustem
jiná žaloba věcně sice celkem stejná, ale jinak
lépe formulovaná. K druhé žalobě pak připsáno:
Visa.
4) Srv. str. 182 čís. 452, kde kromě roku
k vysvědčení půhonu, na němž strany vskutku
stály, dán i další rok (k žalobě), ale žaloba není
zapsána a v juxtě poznamenáno: Actor dimisit;
ideo deletum.
5) Viz např. str. 88 čís. 237, kde připsáno
Visa a půhon zpřetrhán. Ale stejně všecky jiné
půhony, u nichž není vložena žaloba, pozbyly
platnosti, i když nejsou přetrženy. Případů tako-
vých je v této knize půhonné velké množství.
6) Srv. na str. 62 juxtu + рН čís. 159:
Visa tabularum, guia a Nicolao de Ugezda non
est guerela producta.
") Viz na př. str. 107 č. 293, str. 135 č. 356.
8) Srv. str. 94 čís. 254. Jindy dán další rok
k této přísaze, aniž by se v záznamu uváděl
důvod toho odročení; viz na př. str. 97 čís. 267.
(Snad tu lze najíti vysvětlení podle analogie pří-
padu uvedeného dále v pozn. 9 na této stránce). —
V čís. 293 str. 107 dán rok k přísaze pro negativa,
ten pak opraven ad idem vel ad concordiam.
Potom si strany jmenovaly smluvce, ale ti se
později před úředníky své funkce vzdali, a o koneč-
ném výsledku pře se nedovídáme ničeho.
9) Srv. str. 115 čís. 310, kde dán rok k pří-
saze pro nevinu nazítří sv. Fabiana a Šebestiana
a pak „de consensu ambarum parcium" dvakrát
obnoven. Potom dán ještě třetí rok, avšak ještě
"dříve než k němu došlo, poddaly se strany na
přátelskou smlouvu.
10) Viz str. 102 č. 280; srv. i str. 176 č. 446.
11) Viz str. 153 č. 397.
12) Viz str. 76 čís. 204; srv. str. 114 čís. 309.
