X O půhonných přích na soudě dvorském.
pihonem.1 Za vložení útoku platila se taxa dva groše, o něž se dělili stejným
dilem mistosudi a pisaf.2 Vložením útoku získával žalobce jistou právní výhodu,
ale vznikala mu tím také povinnost v ustanovené lhůtě půhon skutečně dáti pro-
vésti. Sice mohl jeho protivník dát k záznamu o útoku vložiti vizu (visa), za jejíž
vložení náležel písaři poplatek dvou grošů,3 a pak na něm vymáhati pokutu.
Obyčejně však žalobce nekladl pouhý útok, nýbrž žádal úřad desk dvorských,
aby mu byl na protivníka dán půhon. Písař učinil o tom v knize půhonné záznam,
který obsahoval jméno žalobcovo a obvinéného, a k němu v juxtě na pravém
okraji připsal den, kdy byla stížnost u soudu přednesena, k čemuž jest obyčejně při-
dáno také povšechné označení, z čeho se pohání (ze škod nebo pod.)5 V juxtč na
levém okraji knihy zapisovalo se jméno půhončího (executor citationis) a rok
(terminus), na kdy byl obviněný k úřadu obeslán. Za vklad celého toho záznamu
o půhonu náležel písaři poplatek jednoho groše. 6
Půhon k soudu dvorskému prováděl se částečně jinak než k soudu zemskému,
k němuž poháněl komorník. Dvorský soud měl sice také svého komorníka, ale půhon
k němu vykonával některý královský man, kterého si žalobce mohl sám jmenovati,
nebo kterého ustanovil úřad dvorských desk. Půhončím býval obyčejně ustanoven
man usedlý v nejbližším okolí místa, kde seděl pohnaný. Úřad dvorských desk vydal
pak list půhonný. List tento neobrací se k pohnanému přímo, nýbrž jest adresován
půhončímu, jemuž se v něm ukládá, aby došel k žalovanému a oznámil mu, že se
má v jistý výslovně uvedený den dostaviti do Prahy k úřadu dvorských desk, aby
se zodpovídal žalobci z toho, z čeho jej viní. List půhonný mohl si v úřadě vy-
zdvihnouti třeba i žalobce sám a dodati jej manovi, který byl ustanoven půhončím.
Jinak mohl žalobce určiti za sebe jinou osobu (poručníka), která by půhonný list
od úřadu vyzdvihla. Od listu půhonného platila se taxa dva groše, které náležely
písaři dvorského soudu.?7
1) Viz na pt. str. 7 &. 28: Terminus infra sex
septimanas a die imposicionis computando; str.
85 6. 226: Terminus emendandi feria III post
Annuncciacionem; str. 162 6. 415: Terminus emen-
dare sabbato post Georgii.
?) Srv. JIREČEK, Codex iuris Bohem. IL»
str. 406, čl. 18.
3) Srv. JIREČEK uv. kn. 406, čl. 19: od vlo-
żenie vizy pfi puohonu II groše; to písařovo
právo.
*) Příklad ustálené formy jest: Duchco de
Praga conqueritur super Johannem de Welenie.
5) Ve vydání z příčin technických nebylo
možno této juxtě ponechati zvláštní sloupec po
. pravé strané textu. Proto ji naznatuji tím, Ze ji
kladu do prostfed stránky pod Zalobou.
6) JIRECEK uv. kn. str. 406, él. 19.
?) Viz tamže. Papír k půhonnému listu po-
třebný a červený vosk k jeho zpečetění byl písař
povinen zjednati ze svého požitku na taxách; v.
JIREÓEK uv. kn. str. 409 čl. 56. Znění půhonného
.istu je nám známo sice teprve] z doby krále
Ladislava z formulářů zapsaných v příručních
knihách DD. 30 str. 21 a DD. 32 str. 47. Poněvadž
však formuláře listů stereotypně se opakujících
nebývaly bez zvláštních příčin měněny, nelze po-
chybovati, že i v době krále Václava byla styli-
sace půhonných listů celkem táž, jak nám ji zmí-
něné formuláře podávají. Podle toho by na př.
půhonný list ke při čís. 446 tohoto svazku (str.
175) zněl asi takto:
Brzenko de Skala, iudex curie regalis per
Boemiam, ceterique beneficiarii czude eiusdem.
Tibi Wenceslao de Buczyny, servili regio, aucto-
ritate regia et sub pena X marcarum argenti
mandamus, quatenus Jacobum de Malowar
personaliter accedens, ad nostram cites presen-
ciam, quem et nos presentibus citamus, ut sab-